Tomáš Pavlíček Praha

Stane se jihokorejská automobilka motorem slovenské ekonomiky?

V Bratislavě už několik let montuje vozy Volkswagen, nedaleko Trnavy se buduje závod PSA Peugeot Citroën a to ještě není všechno.

Dnes totiž po měsících spekulací oznámila největší jihokorejská automobilka Hyundai úmysl postavit v Žilině nový evropský závod zhruba za miliardu eur.

Slovensko tak zvítězilo ve středoevropském souboji o výjimečně lukrativní investici, ze kterého postupně vypadlo Maďarsko, Česká republika a nakonec i Polsko.

Atraktivní země?

Úspěch si patřičně vychutnala slovenská vláda. Například její předseda Mikuláš Dzurinda důvody, proč si Jihokorejci vybrali právě Slovensko, formuloval slovy:

"Myslím, že nejpravdivější je konstatování, že Slovensko je jednou z nejatrakraktivnějších evropských zemí pro investice."

Také slovenský ministr hospodářství Pavol Rusko v rozhovoru pro BBC nešetřil superlativy na adresu Slovenska i svého úřadu. Podle něj bylo důležité, že se Bratislava v kritické době nenechala z jednání o investici vyřadit.

Ministr však soudí, že při vyjednávání pomohla kvalita podnikatelského prostředí. "Byli jsme schopni prodávat a bylo co prodávat," míní Pavol Rusko.

Dobře prodávali

Podle zpravodaje BBC přispělo k volbě Slovenska obojí: nasazení politiků pro věc i důvěry firmy Hyundai ve slovenskou ekonomiku.

V roce 2007, tedy po plném spuštění výroby v Peugotu a v Hyundai by se na vývozu Slovenska mohly automobilky podílet ze 40 až 45 procent Viliam Pätoprstý, Unibanka

Když byla za favorita ještě považovaná průmyslová zóna v českém Žatci, ministr Rusko osobně letěl do Soulu, aby šéfy Hyundai přesvědčil o výhodách Slovenska.

Pro východní sousedy ČR to byla životně důležitá nabídka, protože na Slovensku je vysoká nezaměstnanost a touto cestou primárně získá práci asi 2400 lidí.

Podle analytika Unibanky Viliama Pätoprstého ale spočívá hlavní důvod jinde:

"Jedná se o výrobu aut nižší střední kategorie, a tak zřejmě největší roli sehrála o třetinu nižší cena práce než v Polsku," soudí ekonom.

Jak dodává, v případě Polska sehrála negativní úlohu horší infrastruktura, to však nebyl případ Maďarska a České republiky.

Podle Viliama Pätoprstého, šli slovenští politici až na samou mez toho, co mohli nabídnout:

"Přímá finanční pomoc je omezená legislativou EU, nemůže to být více než 15 procent investice. Proto byly podmínky podobné, na úrovni asi sedmi miliard korun," říká Pätoprstý.

Podle analytika Unibanky ale mohly pomoc i nabídky výstavby nájemních bytů a školských zařízení.

Kořeny úspěchu

Slovensko bylo v devadesátých letech považované Západem za jakéhosi páriu střední Evropy - možná i kvůli politice Vladimíra Mečiara, po nástupu Mikuláše Dzurindy a po reformách, které zahájil, však v ekonomice pokročilo.

Projekt přinese dramatický zvrat v reformách slovenského průmyslu Pavol Rusko, ministr hospodářství Slovenska

Slovensko mělo historicky velmi dobře profilovanou tradici strojírenství a to zvlášť na ose Bratislava, Žilina, Liptovský Mikuláš - tedy v Pováží - a relativně dobře vzdělanou pracovní sílu.

Krátce po zveřejnění zprávy o tom, že si Hyundai vybrala pro vybudování továrny Slovensko, poskočilo i úvěrové hodnocení země od prestižní mezinárodní agentury Standard and Poor's o jeden stupeň, což je docela výrazná změna.

Agentura to zdůvodnila mimo jiné tím, že vláda přilákala zahraniční investice. V celé oblasti kolem Žiliny se díky investorovi sníží nezaměstnanost a poroste vývoz.

Pavol Rusko očekává, že projekt bude mít jen samá pozitiva: "Přinese dramatický zvrat v restrukturalizaci a reformách slovenského průmyslu."

Podle něj takle multidisciplinární projekt pozitivně ovlivní související odvětví od high-technologií, přes strojírenskou výrobu až po hutnický, chemický průmysl a obrábění plechů a karosérií.

Rizika investice

Sedm miliard investičních pobídek, které Slovensko vynaloží, se podle slovenských vládních politiků zemi brzy vrátí. Podle ekonoma Viliama Pätoprstého ale i tahle celkem perspektivní investice v sobě skrývá nebezpečí:

"Předpokládáme, že v roce 2007, tedy po plném spuštění výroby v Peugotu a v Hyundai, by se na vývozu Slovenska mohly automobilky podílet ze 40 až 45 procent, a slovenská ekonomika tak bude citlivá na globální výkyvy," odhaduje analytik.

Region Žiliny považuje už za nasycený, co se pracovní síly týče, jsou tam volná pracovní místa, která zaplňují pracovníci z východu.

"Některé země si budou vybírat region, a bude-li míra stimulů nepřijatelná, investici odmítne," soudí ekonom.

Výšku stimulů považuje za důvod, proč investici nezískala Česká republika.

Polsko opět přišlo zkrátka

Polsko údajně jihokorejským obchodníkům uspořádalo i hostinu s platýzy a červeným vínem, ale všechno úsilí Poláků se nakonec minulo účinkem.

Pro Polsko je to hořká pilulka, i když, jak podotýká redaktor polské verze časopisu Newsweek Tomasz Maczkowiak, nikterak překvapivá.

Maczkowiak poukazuje na to, že pouhý den před oficiálním oznámením Hyundai o investici na Slovensku tamní ministr hospodářství za důvod polské prohry označil chybějící infrastrukturu, chybělo železniční spojení.

Polsko v poslední době přišlo už o tři investice významných automobilek na úkor České republiky a Slovenska.

Polští politici ale tvrdí, že na dobré cestě jsou jiné investice, které jsou dohromady v takové výši jako plán firmy Hyundai.

Jednou z nich může být například záměr jihokorejského výrobce pneumatik Hankook, který zvažuje výstavbu nového závodu asi za půl miliardy eur. O tu má ale zájem i Česká republika.

V Česku Hyundai chybět nebude

Podle Martina Jahna, generálního ředitele agentury Czechinvest, která má zahraniční investice na starosti, nebude tato investice pro Českou republiku zásadní ztrátou:

V Česku by tato investice nebyla strategického významu Martin Jahn, CzechInvest

"Tato investice by českému hospodářství jistě pomohla, ale nebyla to investice strategického významu," tvrdí Jahn.

Důvod vidí mimo jiné v tom, že automobilový sektor je podle něj v Česku nejsilnějším výrobním sektorem: "V současné době příliv investic do ČR je na nejvyšší úrovni do střední a východní Evropě."

"Naše návaznost na Slovensko a možnosti pro české subdodavatele jsou větší, když je závod na Slovensku, spíše než v Polsku a Maďarsku. Ze Žiliny je nejblíž do Ostravy, kde bude možné budouvat nové subdodavatelské kapacity," uvádí Martin Jahn, ředitel Czechinvestu.

Pro subdodavatele, jak dodává, je lepší, když mají kontrakty rozděleny mezi několik velkých výrobců.

Martin Jahn neztrácí optimismus, ale v investicích České republice a dalším středoevropským zemím dýchají na záda už jiní: třeba budoucí členové EU Rumunsko a Bulharsko, nebo dokonce státy jihovýchodní Asie.

Před vstupem do Evropské unie jsou Středoevropané sice v nejlepší pozici, ale právě po vstupu paradoxně přibližováním k západním standardům své komparativní výhody ztratí.