|
Malá daňová výhoda vlády | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vládní koalice má za sebou další malé vítězství. Ač trvale rozpolcena nespokojeností části klubu sociální demokracie s tím, že svět se nečekaně změnil a už neunese štědrou sociální politiku, prosadila ve sněmovně nejrozsáhlejší daňovou změnu od vzniku České republiky v roce 1993. Přesuny v sazbách daně z přidané hodnoty a především snížení základní sazby o tři procentní body znamenají celkový pohyb přesahující 40 miliard korun, což je pro srovnání zhruba sedmiletý rozpočet ministerstva kultury. Koalice nemá úplně vyhráno, zákon do Senátu a pak se ještě zastaví pro podpis u prezidenta, který ho může zamítnout, což je dost pravděpodobné, protože už jednou v první fázi vládní reformy podobnou normu shodil ze stolu. Nic z toho ale koaliční cíle zřejmě nezhatí, protože dohoda je hotova, jsou s ní spokojeni i věční kritici z ČSSD a při případném novém hlasování ve sněmovně koalice ostatní samozřejmě přehlasuje. Místo otázky, zda se nový zákon nakonec dostane do Sbírky zákonů, je důležitější zeptat se, co zákon přinese občanům a státní pokladně a jakou alternativu nabízí opozice, která se musí vžít do situace, že na místě vlády může být prakticky kdykoliv. O vždy nepříjemném zdražování se už namluvilo hodně, méně se hovoří o tom, že k úpravě daně z přidané hodnoty by přistoupila každá vláda, protože úpravu nepřímých daní státní pokladna prostě potřebuje. Ke zdražování by tedy došlo i za vlády ODS, která navrhuje plošnou rovnou daň. Jiná věc je, co by se za vlády ODS stalo s výdaji rozpočtu a kam by vybrané peníze putovaly. Vládní koalice nově vybrané peníze hodlá různě složitými kanály vložit do podpory podnikání a hlavně podpory rodin s dětmi. ODS by se soustředila na spravedlivou sociální síť a penzijní systém, podnikatelům by pomohla již zmiňovaným snížením daní, které by se samozřejmě dotklo i rodin. Stínový ministr hospodářství Martin Říman navíc BBC tento týden potvrdil, že v ODS se živě diskutuje o tom, že daňová úleva na děti zůstane i v rámci systému rovné daně, což je pochopitelné, vezmeme-li v úvahu, že ODS bude potřebovat koaličního partnera, jímž pravděpodobně bude KDU-ČSL, kde je aktivní prorodinná politika přímo křesťanskou povinností. Daně se zkrátka konečně stávají jedním z hlavních volebním témat. Vládní koalice je vůči ODS ve výhodě, je o jeden krk vpřed a má skoro dva roky na to, aby před volbami dokázala, že nepříjemné daňové změny nakonec pomáhají ekonomice. Podaří-li se to - a u rodin s dětmi je to dost pravděpodobné - může to silně ovlivnit volební výsledek a není vyloučeno, že se dosud beznadějné volební preference koalice, především ČSSD, nakonec prudce otočí, jako se to ostatně stalo i během předchozího volebního období, za vlády Miloše Zemana. ODS má jedinou možnost, jak tomuto obratu předejít. Stačí dostatečně jasně, přesvědčivě a dopodrobna informovat o vlastní variantě daňové reformy. V tomto úsilí zatím ODS silně pokulhává, možná i proto, že slepě věří svému odhadu, podle nějž levostředá vláda nemůže nic pozitivního republice přinést. Jistě, víra je i v politice důležitá, ale volby vyhrává jen výjimečně. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||