Martina Mašková Praha

Neziskové organizace požadují lepší financování sociálních služeb

Tak zní v kostce výtky obsažené v petici českých nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby vůči ministerstvu práce a sociálních věcí.

Na konci února se vždy neziskovky dozvídají, zda se svými projekty uspěly a kolik peněz dostanou na příslušný rok. Letošní rok je pro ně v několika ohledech přelomový.

Informace přišly pozdě

Ministr práce Zdeněk Škromach dostal dárek. Polštář s obrázkem smutného berana. Namalovaly ho děti ze stacionáře a školy Rváček v Lomnici nad Popelkou.

Ředitelka Jana Tunysová vyčítá ministerstvu práce, že včas a jasně neupozornilo na možnost financování z krajů:

"Odpovědnost nese ministerstvo, neboť včas neposkytlo informace. Pakliže to vyšlo v prosinci v poslanecké sněmovně, od prvního či druhého ledna mohly být údaje na webu a my bychom mohli požadovat po krajích další informace o grantech."

Ředitelka instituce, pečující o děti s kombinovanými vadami, jak říká, se tím pádem nedozvěděla o další necelé půl milardě korun, které kraje rozdělují. Ministerstvo samo totiž snížilo dotace zhruba na polovinu.

Málo času na hodnocení projektů

Náměstkyně resortu Ludmila Mullerová se brání, že informace podle ní byly známé už od loňska, a času na hodnocení projektů bývá málo: mezi prosincem - schváleným rozpočtem - a únorem, kdy se grantová řízení uzavírají.

"Z 1648 žádostí, které jsme přijali, bylo 198 tzv. nulových, to znamená, že takové organizace nedostaly vůbec nic, a mezi nimi bylo 124 nových projektů. Byla tam i množina žadatelů, kteří v minulých letech fungovali a letos se ocitli ve velké nejistotě," uvádí Ludmila Müllerová.

Ministerstvo se hájí také tím, že projektů bylo letos o čtvrtinu více, a jde na ně dosud největší částka: jedna miliarda a 321 tisíc korun.

Tvrdí také, že učinilo průhlednější námitkového řízení - a že nové nápady bylo možné přihlásit v dodatečném programu pilotních a inovativních projektů.

Nestátní organizace 'v nevýhodě'

Některé nestátní neziskové organizace ovšem dávají přesto najevo, že se cítí být znevýhodněny vůči státním příspěvkovým organizacím.

Náměstkyně Müllerová sdělila, že chce resort financování formou zákona sjednotit a jejich problémy vnímá: "Jedním z problémů neziskového sektoru je nejistota, zda obdrží prostředky i na další rok."

"Rádi bychom, aby se situace vyrovnala, aby všichni měli rovnocenný přístup ke zdrojům, a to, jak efektivně budou zařízení fungovat, by bylo na jejich provozovatelích," říká náměstkyně.

Nutná změna financování

Milena Černá z Výboru dobré vůle, která se dlouhobě zabývá financováním sociálních služeb ovšem soudí, že systém financování neziskových subjektů má své vady:

Nejprve je tedy nutné vytvořit síť sociálních služeb, a pak se dohodnout, jak bude její provoz financován Milena Černá

"Deset let se snaží nestátní neziskové organizace změnit stávající, pro ně nespravedlivý systém."

"Ale toho je možné dosáhnout pouze změnou financování, tak, aby existovala pouze jedna forma financování sociálních služeb, které pak budou považovány za služby v obecném zájmu," míní Milena Černá.

Jenže toto se ministerstvu prosadit nedaří. "Všem, nejenom nám, by vyhovovalo, kdyby sociální dávky byly adresné, o což se snaží i ministerstvo práce a sociálních věcí."

"Bohužel záleží na parlamentu, kde zřejmě roky neprochází návrhy ministerstva, tudíž ministertsvu, které teď kritizujeme, budeme fandit, aby se mu podařilo prosadit zákon, který poslanecká sněmovna schválí," říká Jana Tunysová.

Milena Černá pak překážky efektivnějšího systému sociální pomoci pojmenovala následovně:

"Některé cílové skupiny prosazují financování na ruku, repsektive na hlavu, to jest podle počtu klientů, které mají v tom kterém sociálním zařízení."

"Sociální služby však musejí být vytvořeny dříve, než dostanou lidé ony pomyslné vouchery do ruky. Není myslitelné, že dostanou voucher, ale sociální službu nikde nenajdou."

"Nejprve je tedy nutné vytvořit síť sociálních služeb, a pak se dohodnout, jak bude její provoz financován," míní Milena Černá.

Nejistá budoucnost

České neziskové organizace mají slabou pozici. Finančně. Personálně. Mají málo dobrovolníků a tím i málo dárců. Dlouho volaly po decentralizaci, byť se jí teď s přechodem na kraje bojí.

Další velkou změnou pro ně ovšem je, že velké zahraniční nadace, typu Open Society Fund, NROS, nadace holandské či německé, přestávají se vstupem Česka do EU poskytovat granty.

Evropské peníze budou de facto peníze státní, a jejich správa administrativně náročnější. Letošní rok tedy ukáže, jak nestátní neziskový sektor změny finančních toků ustojí.