Petr Fischer analytik BBC

Národní banka nese na svých bedrech dluh státu

Drtivou většinu těchto peněz tvoří takzvané transformační náklady, tedy výdaje, které národní banka zdědila při dělení federace a které investovala do pomoci bank a do výplaty klientů zkrachovalých finančních ústavů, což byly operace, jež banka dělala na politickou zakázku.

Přesto se tato ztráta ČNB nepočítá do veřejných financí. Může tento dluh ohrozit plán na rychlé očistění státních financí?

Zmatená transformace

Není pochyb, že hromadění ztráty České národní banky je dílem zmateného postupu při transforamci bankovního sektoru, na němž se podepsala slabá činnost bankovního dohledu, ale především líbivá politika státu, který zbytečně zachraňoval řadu malých a středních bank, jež nakonec beztak zkrachovaly.

Více než 24 miliard korun dělá i nedobytná pohledávka vůči národní bance Slovenska, která vznikla při dělení federace.

Přestože je zřejmé, že všechny tyto náklady by neměla nést národní banka, nýbrž stát, protože to byl on, kdo udával směr transformace, ministerstvo financí se k této ztrátě, ani k její části, nehlásí, protože podle něj není součástí veřejných financí.

Mluvčí ministerstva financí Marek Zeman BBC naopak řekl, že jeho úřad očekává návrh řešení situace právě od národní banky.

'Vyčistit' ztráty'

Strategie ministerstva je pochopitelná - kdyby se ke ztrátě přiznalo, muselo by ji protáhnout státním rozpočtem a převést do Konsolidační agentury, což by samozřejmě prudce zvýšilo dluh veřejných financí.

Viceguvernér Niedermayer se v BBC vyslovil pro 'vyčištění' ztráty

Cíl dosáhnout maastrichtských kritérií, zejména stlačit rozpočtový schodek hluboko pod tři procenta HDP už někdy v roce 2008, by se opět vzdálil.

A tak ministerstvo financí pochopitelně uvítalo nedávné prohlášení guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy, který sice neřekl, jak ztrátu smazat, zato však ví, kudy nejít. Tůma uvedl, že ztráta by se neměla hradit ze státní kasy.

Na velmi zvláštní postup státu, který na jedné straně chce brát zisky ČNB do státního rozpočtu a na druhé straně zákonem neřeší, co se ztrátami národní banky, si nenápadně mezi řečí stěžují ale i někteří lidé z bankovní rady.

Například viceguvernér ČEN Luděk Niedermayer pro BBC uvedl, že nejtransparentnější řešení by bylo takovéto ztráty "vyčistit", ovšem centrální banka podle Niedermayera není tím, kdo by o tom měl rozhodovat.

Luděk Niedermayer ovšem zároveň zdůrazňuje, že banka musí umět na své ztráty vydělávat.

Když potom padne jasná otázka, jak ztrátu zaplatit, použije viceguvernér teorii o tom, že banka je schopna z kursových a úrokových operací vytvořit zisk, kterým ztrátu během deseti patnácti let smaže.

Problém příští vlády

Předpoklady viceguvernéra národní banky jsou ale podle ekonoma Patria Online Davida Markase hodně optimistické.

Přibližování k Unii a sílení české ekonomiky spíše českou měnu posílí a každý růst kursu o jednu korunu znamená pro banku ztrátu 20 miliard, na níž musí těžko vydělávat.

Česká národní banka navíc nemá na řešení svého dlouhodobého dluhu tolik času. Má-li Česko vstoupit do eurozóny už v roce 2009 nebo 2010, musí být stará ztráta vyřešena.

Během úřadování současné vlády se to nedá čekat, protože koalice si nechce komplikovat život dalšími dluhy. Proč také, když se snadno skryjí ve statistice centrální banky.

Vše tedy spadne až na budoucí kabinet, nebylo by tudíž od věci, kdyby si na šedou zónu v účetnictví ČNB posvítila opozice už dnes, aby později na poslední chvíli nebyla překvapena něčím, co už dávno mělo být vyřešeno.