Daniel Kaiser analytik BBC

Nedělní hýbání s daňovými sazbami opravdu nebude mít velký význam ani pro státní kasu - do letošního rozpočtu se totiž na vyšší dani z přidané hodnoty vybere jenom nějakých sedm osm miliard korun, ani pro ekonomiku.

Letos celková daňová kvóta stoupne, příští rok zase klesne zhruba na původní úroveň - především díky společnému zdaňování manželů a daňovým úlevám pro rodiny s dětmi.

Koalice tak zavádí jakousi pozitivní diskriminaci - lidé, kteří vychovávají potomky, oddalují vymření českého národa a vláda je za to chce odměnit.

V omezené míře přesouvá zátěž z daní přímých na nepřímé, což je sice v přímém rozporu s volebním programem ČSSD, ale v souladu s ekonomickými poučkami. Kabinet má na takové politické rozhodnutí právo - musí ovšem také počítat s rizikem, že to diskriminovaný zbytek obyvatelstva nepřijme dobře.

Žádný velký zlom - zlomem by se rozumělo výrazné snížení daní - ovšem nenastal a je vlastně zvláštní, jak vůbec takové očekávání mohlo vzniknout

Žádný velký zlom - zlomem by se rozumělo výrazné snížení daní - ovšem nenastal a je vlastně zvláštní, jak vůbec takové očekávání mohlo vzniknout.

Sociální demokracie už dlouho jasně říká, že jí stávající úroveň daňového zatížení nijak nevadí. Bylo to tak v dobách opoziční smlouvy, kdy se tehdejší premiér Miloš Zeman partnerské ODS pouze zavázal daně nezvyšovat.

Je to tak i teď - koaliční smlouva, podle níž se jede už rok a půl, jasně stanoví, že vláda "stabilizuje daňovou kvótu na úrovni roku 2000, včetně realizace opatření proti jejímu možnému autonomnímu poklesu."

Přesně to také koalice činí - a když zástupci menších koaličních stran povídají o reformě, máme asi zapomenout, jak hlasitě před volbami vyhlašovali snížení daní za nutný předpoklad svého angažmá ve vládě.

S touhle vládou už žádné daňové zemětřesení patrně nepřijde - čím větší lidové pozdvižení se teď ale zvedne kolem DPH a zdražovací vlny, tím větší šance, že se daně už v příštích volbách stanou tím, čím být mají: tedy jejich hlavním tématem.