|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tomu dala, tomu nic, tomu málo, tomu víc
Česká média referují o nedělní koaliční schůzce tak, že zdůrazňují prostou informaci: změny v dani z přidané hodnoty způsobí zdražení. To je sice pravda, ale zároveň to není žádná "kolodějská novinka" - ceny porostou kvůli vstupu do Evropské unie, jejíž pravidla předepisují, které služby a zboží mají být v tzv. základní sazbě. Výši základní sazby unie nediktuje, pouze stanovila, že nesmí klesnout pod patnáct procent. Koalice se včera dohodla, že onu základní sazbu sníží z dvaadvaceti procent na devatenáct. Je to lepší, než nic, i když snížení základní sazby příliš nezlevní výrobky, které v ní už jsou: zatímco na zvýšení daní reagují firmy zdražováním, v opačném případě většinou zůstávají u starých cen. Tzv. snížená pětiprocentní sazba DPH zůstává po kolodějském jednání zachována a v ní i většina toho, co je k životu nejpotřebnější: jídlo, pití, léky, dodávky tepla, stavební práce, spojené s bydlením. ČSSD tak sice dodržela své sliby, ale zároveň je pravděpodobné, že Češi mají bolestnější růst cen ještě před sebou.
Ekonomicky čistší, spravedlivější, průhlednější a administrativně méně náročná je totiž jednotná sazba DPH, k níž zřejmě dřív nebo později dojde. Lidovci a unionisté chtěli, aby se na to lidé začali postupně připravovat - a původně proto navrhovali zásadněji snížit základ a naopak sníženou sazbu zvednout o jedno až dvě procenta. ČSSD na to nepřistoupila, protože se bojí o voliče. Co chce koalice dělat s výnosy z DPH? Vcelku dobré věci: především podpořit rodiny s dětmi. Proti tomu se nedá nic namítat: dosavadní český dvou a půl tisícový rodičovský příspěvek je komický, spousta matek, jejichž manželé nemají nadprůměrné příjmy, jde dřív do práce a nemohou se věnovat dětem. Tisícovka navíc to nezmění, ale těm ženám, které nechtějí dávat potomky ve dvou letech do jeslí, aspoň pomůže. Společné zdanění manželů je o něco významnější, podobně jako šesti tisícový paušální "odečet" na každé dítě. I když - je to výhoda jen pro ty, kdo vydělávají málo, o něco bohatší rodiny - a to v českých podmínkách neznamená totéž, co bohaté - jsou "trestány", protože pro ně byl výhodnější dosavadní způsob. Dál chce koalice ulehčit vysokým školám, podpořit vědu a výzkum - a vyjít vstříct firmám. Chce tedy dělat přesně to, co po ní chtěla drtivá většina ekonomů. Ačkoli (a jak je v Česku zvykem): vždycky je možné říkat, že reforma mohla být razantnější. Nejproblematičtější výsledek kolodějských debat jsou jednorázové příspěvky: dva tisíce rodinám na každé dítě a po tisícovce důchodcům: snad všichni, kdo nepatří k vládním stranám už konstatovali, že to zavání "nákupem voličů na státní útraty". Těžko si představit, čím bude tohle podezření koalice vyvracet, nota bene v situaci, kdy příjemci těch peněz jsou přesně ti voliči, na něž se orientují lidovci a sociální demokraté. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||