BBCCzech

Koalice se před důležitou kolodějskou schůzkou shodne jen v jedné věci. Změna sazeb daně z přidané hodnoty je nutnost, kterou nelze obejít, protože jinak by ve státní kase vznikla další díra ve výši několika desítek miliard korun a celý slavný plán na reformu veřejných rozpočtů by se zhroutil.

Daňové úlevy firmám a rodinám s dětmi, které koalice v rámci vyvažování dostala do svého plánu ekonomického oživení, něco stojí. Na důchody a další výdaje povinné ze zákona je třeba vybrat jinde.

Spor se točí kolem toho, odkud brát. Sociální demokracie by jen nerada zvedala daň na nákup léků a potravin, protože se bojí negativní reakce nejnižších příjmových skupin, které patří k tradičnímu voličskému jádru socialistů.

Naopak lidovci by se nebáli mírného zvýšení daně na potraviny, léky i stavební práce o jedno až dvě procenta a klidně by přistoupili i k razantnějšímu snížení základní sazby DPH, z 22 % na 18 %.

Ministr financí Bohuslav Sobotka připravil na kolodějské sezení ještě jednu variantu.

Prudší zvýšení daně na některé zboží by zbrzdila nová střední sazba, do níž by se vešly kultruní pořady, tiskoviny, pomůcky pro invalidy a hnojiva, aby se dostalo i na zemědělce.

Třetí sazba je tedy vytvořena přesně podle hesla, když už ztrácet tvář sociálního dobrodince, pak alespoň pomalu.

Předseda lidovců Miroslav Kalousek trojí sazbu už odmítl, a při jeho známém ostrém vyjednávacím stylu se dá předpokládat, že v tomto bodě jen těžko ustoupí.

Komplikovat už tak složitou dańovou strukturu se nechce ani unionistům, premiér Vladimír Špidla by tedy musel vyvinout zcela mimořádný tlak, aby zjemnění systému daně z přidané hodnoty prosadil.

Zkoušet to ale jistě bude. Už to, že ke zmírnění nárazu, tedy k variantě třetí sazby, přistoupil vicepremiér Bohuslav Sobotka, jenž se takovému postupu v minulosti spíše bránil, leccos naznačuje.

Sobotka je hlavní rameno Špidlovy hospodářské politiky, o něž se premiér doposud spolehlivě opíral, když potřeboval pomoc uvnitř strany.

Ustupuje-li i tato podpěra vnitrostranickým nespokojencům, kteří volají po návratu k levicovému programu a větším sociálním ohledům, je velmi pravděpodobné, že přitvrdí i jindy kompromisní premiér.

Koalici tlačí čas. Pokud se v Kolodějích nedohodne, bude se vše protahovat, což by vážně ohrozilo reformní plány.

Premiér Špidla si tedy bude muset zvolit mezi udržením tempa reforem, kterou by představoval rozumný kompromis dvou změněných sazeb (například šest a devatenáct procent), a zrychlením postupu, navrhovaný lidovci, kteří by větší změny DPH (7 % a 18 %) rádi zavedli už od května.

Třetí varianta - trojí sazba a odklad na příští rok - není volba. Přinesla by totiž další zpomalení postupu konsolidace rozpočtů, který by tak definitivně ztratil nárok na přízvisko reformní.