Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

Jaroslav Beránek redaktor BBC

Podnikatel z Alabamy, který se hlásí k americkým republikánům. Muž, pro něhož je několikatýdenní působení ve funkci velvyslance Spojených států v Praze první zkušeností s diplomatickou funkcí. To je William Cabannis.

William Cabannis vystřídal v Praze Craiga Stapletona

Svými výroky zaujal už před svým nástupem na pražskou ambasádu. Dal najevo, že chce pomoci českým úřadům v boji s korupcí či při posilování vlády zákona.

Dostaly se k vám námitky, že by podobná vyjádření mohla působit, jako by sem přijížděl spíše "guvernér" než velvyslanec?

Viděl jsem tyhle poznámky, jakmile jsem přijel do Prahy. A vážně nevím, odkud se vzaly. Fakt ale je, že během slyšení v americkém Senátu jsem měl projev před příslušným výborem a tam jsem mimo jiné zmínil oblasti, v nichž bych chtěl spolupracovat s Českou republikou. Možná to na někoho tady působilo, že chci jet do Prahy jen s tímto jedním, dvěma záměry, ale boj s korupcí byl jen jedním mnoha bodů mého vystoupení. Ale boj s korupcí není významný pouze pro nás ve Spojených státech, ale všude, kde by to mělo být základem pro demokracii. Síla demokracie je podle mě v tom, že lidé věří své vládě a podnikatelským špičkám. Korupce na vládní a nejvyšší podnikatelské úrovni narušuje víru lidí v tyto instituce. Takže to je něco, s čím neustále zápasíme i ve Spojených státech. Nemůžete uzákonit etiku, morálku, ale určitě můžete zajistit ostré tresty pro lidi, kteří poruší zákon. A nejde jen o zákony - také soudní systém by měl být schopen pohnat rychle zločince před spravedlnost.

Pokud byl tohle jeden z bodů vašeho vystoupení v senátním výboru, znamená to, že podle Washingtonu má Česká republika s korupcí, ve srovnání s jinými státy, opravdu vážné potíže?

Boj s korupcí je něco, oč musí usilovat všechny vlády. A to i naše federální vláda nebo exekutiva v jednotlivých státech USA. Žádná administrativa se nemůže vyhnout snaze zabezpečit čisté a čestné prostředí, ať už budeme mluvit o jakékoli zemi či státu.

Český ministr vnitra Stanislav Gross tento týden vyzval k tomu, aby USA uvažovaly o přehodnocení vízové povinnosti vůči České republice. Mají podle vás Češi na řadu let na bezvízový styk se Spojenými státy zapomenout, nebo mohou věřit, že příslib Evropské komise, že Brusel zrušení víz pro nováčky v unii v blízké době při jednání s Washingtonem nastolí, bude účinný ?

Pokud je mi známo, vždy jde o specifikum té které země. Náš zákon stanoví omezení nebo požadavky vůči tomu kterému státu - a to je v podstatě vše, co vím. Co se týče ovlivňování vízové otázky ze strany Evropské unie, nejsem s tím dobře obeznámen.

Někteří země Evropské unie prý mají obavy, že noví členové budou působit jako jakýsi "trójský kůň" v rozhodovacích procesech. Že by mohli tu a tam, ve sporných transatlantických otázkách, hájit spíše zájmy Spojených států. Přáli byste si to? Doufáte v něco takového?

Ne, nemyslím, že by tu byly nějaké snahy pokusit se ovlivňovat rozhodnutí Evropské komise prostřednictvím České republiky. Úkolem mé mise je udržovat vztahy mezi Českou republikou a Spojenými státy pevné, pokračovat v partnerství například v oblasti obchodu nebo v alianci NATO. Vstup České republiky do Evropské unie je jistě událost, kterou schvalujeme, a na niž se i těšíme. S Evropskou unií máme tolik věcí společných oproti těm, ve kterých se neshodneme, takže si myslíme, že členství ČR v unii bude dobré i pro naše vztahy s Evropskou unií.

A co naopak? Nezneklidňuje vás, že Česká republika a další nové země v unii, dosud spíše blízcí spojenci Ameriky, si budou muset dříve či později vybrat. Že se ve sporech, kupříkladu mezi Francií, Německem a Spojenými státy, začnou přiklánět spíše na evropskou stranu?

Nedomnívám se, že by Spojené státy chtěly po jakékoli zemi - a já se vyjádřím k České republice - aby si musela vybírat, jestli se přikloní v tom kterém sporu na stranu unie nebo na naši stranu. Nechceme, a nemyslím, že se to do budoucna změní, aby se Česká republika dostala do takové pozice.)

Zaznamenal jste ve Washingtonu nějaké dozvuky rozladění, které údajně před rokem vyvolaly pochybnosti českého prezidenta Václava Klause o proklamovaném motivu vojenského zásahu, o iráckých zbraních hromadného ničení?

Nikdy jsem v Bílém domě nehovořil s nikým o prohlášeních prezidenta Klause, která učinil nebo neučinil. S prezidentem Klausem jsem měl dobrou schůzku, když jsem mu předával pověřovací listiny. Hovořili jsme o tom, jak bychom mohli zlepšit vzájemné partnerství nebo upevnit beztak pevné vztahy mezi našimi zeměmi - a tam také budeme dál směřovat.

Neodrazí se na těchto vztazích třeba tak velký obchod, jakým je nákup nových stíhaček pro českou armádu? Pokud se vláda nakonec opravdu rozhodne pro Gripeny z dílny švédsko-britského konsorcia…

Rozhodnutí je na nich a my toto rozhodnutí budeme respektovat. To je vše, co k tomu můžu v dané chvíli říct.

Takže žádné zákulisní tlaky na to, aby česká vláda ještě tuhle investici přehodnotila ?

My jsme od začátku chtěli, aby všichni uchazeči měli stejné podmínky, aby byl celý proces transparentní - o to nám šlo od začátku.

Byl způsob výběru stíhaček z pohledu Američanů spravedlivý?

Teď je prostě situace taková, sem jsme dospěli, neboli odsud je třeba vycházet…