|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Opozice nemá zájem
Je to nevychovanost nebo jenom přirozená nechuť dělat stafáž politickému soupeři? Šéfové ODS a KSČM podobným způsobem odmítli pozvání předsedy české vlády Vladimíra Špidly a místo sebe pošlou na schůzku politiky o hodnost nižší. Hodinová nebo dvouhodinová rozmluva o českém kandidátovi do Bruselu by pány Topolánka ani Grebeníčka jistě nevyčerpala. Šéf komunistů se omlouvá s tím, že má nějaký program mimo Prahu. Jenže když mě pozve premiér nebo prezident a já tam z nějakého důvodu jít nechci, očekává se ode mne alespoň, že si dám s výmluvou trochu práci. Mirek Topolánek byl přímočařejší: "Pokud je na stole jediné jméno, pak pokládám schůzku za bezpředmětnou, pokud existuje nějaký seznam, pak žádám, aby byl zaslán." Topolánek přitom ví, že předseda vlády Špidla nabízí a vlastně spíš oznamuje jediné jméno, totiž Miloše Kužvarta. Má ale šéf opoziční strany nárok mluvit do vybírání evopského komisaře? Jak kde: některé velké evropské státy, které v komisi dosud mají po dvou členech, delegují jednoho komisaře z vládního a jednoho z opozičního tábora - tak to je například ve Velké Británii. Jenže to pravidlo neplatí ani ve všech velkých zemích - Schröderova rudozelená koalice v Německu například obě místa obsadila svými vlastními lidmi - a u malých zemí s nárokem na jednoho komisaře je neproveditelné. Vladimíru Špidlovi by tedy za normálních okolností nikdo nemohl vyčítat, když komisaře hledá ve své vlastní straně. Dvě okolnosti se ale normálu vymykají. Jednak Špidla nedávno Topolánkovi v televizi veřejně nabídl, aby se ODS na hledání komisaře podílela. Nakonec se o nic takového nepokusil ani náznakem. Občanské demokraty už dlouho znervózňuje, jak premiér k pověsti konsensuálního politika přišel, a museli by být politicky natvrdlí, aby se teď nepokusili ten obraz alespoň nakřápnout. Za druhé se Špidla v parlamentu opírá o extrémně slabou většinu a občas potřebuje i opozici. ODS ho už dvakrát tahala z nepříjemné situace, když ve sněmovně pomohla poslat před iráckou válkou chemiky do Kuvajtu a v prosinci vojenské policisty do Iráku. Premiér nebyl schopen zajistit si pro dvě klíčová zahraničněpolitická rozhodnutí většinu ve svém táboře a občanští demokraté asi mají pocit, že kdo bere, měl by taky sem tam umět dát. Možnost kompromisu tady pořád je. Jmenuje se Ivana Janů a navrhuje ji lidová strana. Neoficiálně se Janů docela líbí i ODS. Jenže pod Špidlou už se zase jednou houpe stranická půda a kritici v ČSSD mu už teď vytýkají přílišnou vstřícnost k malým koaličním partnerům. Takže přinejmenším do poloviny příštího týdne, kdy by snad o komisaři konečně mohla hlasovat vláda, ještě bude veselo. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||