Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

Dana Votýpková Terezín

Říká se, že vyspělost národa se pozná i podle toho, jak uctívá své předky, osobnosti, které vytvářely dějiny národa, a také ty, kteří za svobodu národa umírali ve válkách.

Podaří se zachovat pietu místa?

Česko si před pár lety uřízlo v zahraničí pěknou ostudu v případě vepřína v Letech u Písku, kde byl za války internační tábor pro Romy.

V těchto dnech se schyluje k další ostudě.

Terezínským nacistickým koncentračním táborem prošlo přes sto tisíc Židů. Třiatřicet tisíc z nich praktiky v koncentračním táboře nepřežilo a popel většiny z nich nacisté nasypali do řeky Ohře.

Dnes toto pietní místo označuje pomník na břehu řeky. Pokud ale převáží ekonomické zájmy nad pietními ohledy, hrozí, že pár metrů od tohoto památníku budou brzo rachotit bagry těžící štěrkopísek.

Na pozemcích, které město pronajalo na 99 let investorům, kteří na jeho části vybudovali golfové hřiště, chce totiž někdo vybudovat pískovnu.

Duševní ostuda

Někteří obyvatelé města, včetně starosty Jana Horníčka, označují záměr zatím neznámého podnikatele za zvěrstvo.

"Byla by to duševní ostuda, kdyby u pietního místa byla otevřena pískovna. Ale je tady ještě další ostuda, protože pískovna by zásadním způsobem poškodila památku. Byla by totiž 50 metrů od konce pevnostního systému."

A právě pod celým Terezínem předci vybudovali důmyslný odvodňovací systém, který má město chránit před povodněmi. Město už nechce zažít opakování předloňských záplav, kdy byla většina domů pod vodou.

Pískovna má vzniknout v ochranném pásmu dvou městských památkových rezervací - Terezína a Litoměřic. Své jasné 'ne' těžbě řeklo na svém úterním zasedání litoměřické zastupitelstvo.

Terezínský starosta Jan Horníček odhaduje, že pískovna by se rozprostírala na území asi sto hektarů.

Letitá myšlenka

Kdo chce v kotlině mezi Terezínem a Litoměřicemi těžit šterkopísek se neví, studii o vlivu pískovny na životní prostředí si zadal Stanislav Staněk z firmy Posidonia ze Zlatých hor.

Ten se ale s médii nechce bavit. Alespoň tak mi to vysvětila jeho dcera, když jsem ji požádala, zda mohu mluvit s jejím otcem.

Myšlenka na těžbu štěrkopísku u Terezína není nijak nová. Stát zkoumal zdejší ložisko štěrkopísků už v 70. letech.

Novou studii o vlivu pískovny na životní prostředí, kterou nyní posuzují Český báňský úřad a ministerstvo životního prostředí, vypracoval pro Stanislava Staňka hydrolog Jan Galgánek.

Sám připouští, že těžba štěrkopísku mu kvůli blízkosti pietního místa přijde nemravná: "Právně je to všechno v pořádku. Celý postup je podle předpisů. Ovšem vzhledem k tomu pietnímu místu je to nemorální, já už z toho vystupuju."

Obyvatelé Terezína, jak mi řekl například majitel trafiky na náměstí, doufají, že státní orgány těžbu štěrkopísků zamítnou.

"Z úcty k padlým a popraveným nesouhlasím, aby vedle byla pískovna, nebo těžba šperku, písku nebo něco podobného."

Ještě není vyhráno

Už dříve se obyvatelům Terezína podařilo zmařit plány na výstavbu sportovní střelnice anebo supermarketu přímo u hradeb. Starosta města Jan Horníček se ale obává, že i pokud se nyní podaří zabránit těžbě u pietního místa, vyhráno ještě není.

"V Čechách je možné všechno - i to, co je nesmyslné. Je tam ložisko štěrkopísku a je zaneseno v územním plánu. I když v současné době tento problém odstraníme tím, že to nepovolíme nebo že budeme zásadně proti, nikdo neví, co bude za deset, dvacet let."

"Může se to klidně otevřít znovu," obává se starosta Terezína Jan Horníček.