Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

Svoboda pohybu lidí a zboží po celém území Evropské unie je jednou ze základních výhod jejích členů.

Ilegální imigranti míří přes Českou republiku nejčastěji do Rakouska

Z členství v klubu ale vyplývají kromě práv také povinnosti, a tak se má česká pohraniční a cizinecká policie čtvrt roku před vstupem do EU co ohánět.

Ovšem, jak říká její ředitel, Jindřich Urban, těžko na cvičišti, lehko na bojišti.

Podle Urbana se česká policie snaží začleňovat do evropských struktur s předstihem, aby se systém práce v EU nemusela po vstupu učit najednou a s obtížemi.

"Právě díky zkušenostem z různých pracovních skupin a center, na jejichž práci už se Češi podílejí, je česká služba cizinecké a pohraniční policie na vstup do EU připravena," říká Jindřich Urban.

Ze statistiky nelegální migrace za uplynulý rok vyplývá, že se Česká republika v souvislosti s plánovaným vstupem do Evropské unie stává z tranzitní země spíše cílovou zemí.

Počet lidí, kteří zde překročí povolení k pobytu, téměř dvojnásobně převyšuje počet těch, kteří jsou zadrženi při pokusu o nelegální přechod hranice.

Hlavním cílem Rakousko

Další změnou oproti minulým letům je to, že u těch osob, které přes území České republiky pouze nelegálně přecházejí, se hlavním cílem stalo místo Německa Rakousko.

"Svou roli tu sehrál především pohyb ruských občanů z oblasti Čečenska, kteří využívali azylovou proceduru v Rakousku, aby se nelegálně dostali na jeho území," vysvětluje vedoucí analytické skupiny cizinecké a pohraniční policie, Zdenka Danišová.

Vláda ve Vídni nápor čečenských běženců na sklonku roku odrazila zpřísněním azylového zákona, což není v současné Evropě nijak výjimečný jev, ale spíše pravidlo a zřejmě se mu nevyhne ani Česká republika.

Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek to považuje za znepokojivý trend.

Pravidla Evropské unie podle něj vykazují tendenci k dalšímu zpřísňování, jinými slovy snižování standardů pro přijímání uprchlíků v členských státech EU, a Česká republika bude muset jako přistupující země tyto směrnice přejmout a začít uplatňovat.

Institut dlouhodobého pobytu

Ne pro všechny se ale z České republiky stane součást obávané "pevnosti Evropa", kam lidé z venku nemají přístup.

Jak vysvětluje Miloslav Smetana, vedoucí cizineckého oddělení Policie České republiky, součástí změn zaváděných k 1. květnu tohoto roku je i zavedení institutu dlouhodobého pobytu pro občany třetích zemí:

Cizinci v rámci nové úpravy budou moci v České republice pobývat na základě víza nad 90 dnů a po uplynutí jednoho roku budou mít možnost požádat o povolení tzv. dlouhodobého pobytu, aniž by kvůli tomu museli jako dříve opustit území ČR.

Délka jejich pobytu bude podle Smetany vázána na plnění účelu v ČR - má jít hlavně o zaměstnání, podnikání, studium či léčení.

Čekání na Schengen

Svoboda pohybu lidí a zboží po celém území Evropské unie je jednou ze základních výhod jejích členů, a tak by po 1. květnu největší užitek ze zaváděných změn měli pocítit právě občanů EU včetně Čechů.

Podstatu nového režimu kontrol na českých hranicích vysvětluje vedoucí oddělení pohraniční služby Josef Gebhard jako zjednodušení kontroly ve vztahu k českým občanům a občanům EU, z nichž bude kontrolován jen vytipovaný zlomek.

Naopak občané třetích zemí mají být kontrolováni v co nejširším rozsahu, a podle technických možností jednotlivých hraničních přechodů by měli být odbavováni ve vedlejších pruzích, aby nebránili v průjezdu občanům zemí EU.

Čeští pohraničníci tedy od května chystají jakousi dvourychlostní Evropu v praxi.

K tomu, aby byl přepoklad naprosté svobody pohybu v EU naplněn beze zbytku a čeští občané už se s hraničními kontrolami nemuseli zdržovat vůbec, se však Česká republika nejprve musí stát plnoprávným členem schengenské dohody.

A to nebude dříve než v roce 2006.