Petr Fischer ekonomický zpravodaj BBC

O 'dvourychlostní Evropě' se hovoří i v souvislosti s penzijními systémy

Německo, Francie, Rakousko, Itálie, Španělsko, Česká republika nebo Slovensko - ti všichni se musejí vyrovnávat s prudkým stárnutím populace, které časem způsobí obrovské výpadky ve státně financovaných důchodech.

Naopak země, kde už delší dobu státem placená minima vyrovnávají povinným či dobrovolným soukromým připojištěním, nehledí na přicházející demografickou krizi s takovou obavou.

"Jeden z úspěšnějších systémů má Holandsko, kde je role penzijních fondů nejsilnější v Evropě. Je tam také kladen důraz na tak zvaný druhý pilíř, to je systém povinného spoření prostřednictvím penzijních fondů," vysvětluje Libor Dušek z Národohospodářského ústavu české Akademie věd.

Devadesát procent holandských firem platí svým zaměstnancům část pojištění do penzijního fondu

"Penze garantovaná státem představuje zhruba polovinu minimální mzdy, zatímco penze, kterou průměrný Holanďan pobírá, tvoří zhruba 70 % jeho mzdy před odchodem do důchodu. Rozdíl mezi polovinou minimální mzdy a 70 % vlastního příjmu je vyplněna příjmy z penzijního fondu," dodává Libor Dušek.

Devadesát procent holandských firem platí svým zaměstnancům část pojištění do penzijního fondu, který tyto peníze zhodnocuje na finančních trzích.

Jen deset procent zaměstnanců tuto výhodu nemá a musí se o připojištění postarat samo.

Holandské penzijní fondy dnes disponují kapitálem, který tvoří 137 % nizozemského hrubého domácího produktu.

V tom může Nizozemcům konkurovat snad jen Británie, kde aktiva penzijních fondů vyrostla na 90 % celkového ročního výkonu britské ekonomiky, a Švýcarsko, kde se toto číslo pohybuje dokonce kolem 95 % HDP.

Pro srovnání v rychle stárnoucím Německu je to jen šest procent, stejné je to ve Francii.

Důvěra v kapitálové trhy

Švýcarský penzijní systém je velmi propracovanou kombinací průběžného financování a soukromého připojištění, funguje spolehlivě už řadu let, bez toho, aby nebezpečně ohrožoval stabilitu státní kasy.

"Švýcarský systém je jeden z nejrozvinutějších, je často dáván za příklad. Švýcarsko je dlouhodobě prosperující země, s velkou důvěrou v kapitálové trhy. Investování do 'druhého pilíře' nepředstavuje žádný psychologický problém, v Česku to však problém je, neboť lidé trhům nevěří, nerozumí tomu," říká ekonom Ondřej Schneider, působící na Národohospodářském ústavu české Akademie věd.

"Švýcarský systém byl dlouhá léta dobrovolný, teprve na začátku devadesátých let se kapitálový pilíř stal povinným," vysvětluje Ondřej Schneider.

Švýcaři se zkrátka během desítek let naučili spořit na důchod, a když je potom stát kvůli potřebný úsporám donutil spořit povinně, nikoho to nemohlo překvapit.

Polský systém o třech pilířích

Švýcarskou cestou, i když samozřejmě přizpůsobenou současným možnostem, se před časem vydalo Polsko, které zcela zrušilo starý průběžný systém a vytvořilo si vlastní model třípilířové důchodové stavby.

"Prvním pilířem je průběžný systém, ale založený na principu zdánlivých účtů. Druhý pilíř tvoří povinné spoření, kam lidé odvádějí deset procent své mzdy, která následně spravují soukromé penzijní fondy. Třetí pilíř je tzv. dobrovolné spoření, životní pojištění a podobné programy."

"Reforma začala před čtyřmi lety. Na výrazné závěry je to příliš krátká doba, ale zdá se, že systém pracuje tak, jak polská vláda očekávala, což by mělo během dvaceti let přinést polskému důchodovému systému úlevu - stát by mohl vyplácet menší důchody," popisuje polskou penzijní reformu Ondřej Schneider.

Kosmetické úpravy systém nespasí

Ve stopách Polska se chce vydat i slovenská vláda, která však právě teď zápasí spíše o svou existenci.

Nicméně pokud pravicová koalice na Slovensku vydrží, bude i u našich východních sousedů fungovat povinné připojištění.

"Bude vytvořen systém povinného důchodového spoření do penzijních fondů. S tím česká vláda zatím nepočítá, Slovensko je v tomto ohledu radikálnější a jde správným směrem," shrnuje slovenské kroky Libor Dušek.

Důležité je oprostit se od drobných úprav systému, který přestává fungovat Ondřej Schneider

Česká vláda zatím s povinným připojištěním skutečně nepočítá, přestože úbytek obyvatelstva a jeho stárnutí mají být v Česku z nejhorších.

"Důležité je oprostit se od drobných úprav systému, který přestává fungovat. Na konci nebude dobrý důchodový systém pro nikoho," tvrdí Ondřej Schneider.

Premiér Vladimír Špidla, zdá se, i v této otázce preferuje francouzsko-německý tandem, který se letos pustil do kosmetických úprav penzí.

Přilnutí ke gravitačnímu jádru společné Evropy se ale právě v otázce důchodů nemusí vyplatit.

I tady by možná bylo výhodnější vytvořit neformální ad hoc koalici. S důchodově avantgardními Poláky, Slováky, Švýcary, Holanďany nebo Brity.