|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Lepší časy pro literární Brno? V Brně se po několikaletém období, kdy přestalo vycházet několik literárních časopisů, možná začíná blýskat na lepší časy.
Na přelomu tisíciletí v Brně končil jeden literární časopis za druhým. Revue Box básníka Jiřího Kuběny, multimediální Tamto Revue nebo časopis Neon s velkými fotografiemi snažící se oslovit "co nejvíce inteligentních lidí, kteří mají rádi kulturu, ale nemají ji v popisu práce". Neon, který stihl vydat deset čísel, před zánikem nezachránila ani podpora nejprodávanějšího českého spisovatele Michala Viewegha, jehož tvář shlížela z obálky prvního vydání.
Zbyly tak jenom dva brněnské časopisy: Host a Vendryňský poetický magazín Weles. Tento trend se ale zřejmě na konci loňského roku zastavil. Revue Box, kterou jako samizdatový časopis založil básník Kuběna v druhé polovině osmdesátých let, vstala z mrtvých. Básník a nakladatel Erik Frič v ní chce Kuběnovu poezii dál tisknout, i když sám zakladatel revue se na jejím chodu už přímo nepodílí. A co si obnovený Box, který zatím vychází v nákladu pět set kusů, podle Erika Friče klade za cíl? "Vydat časopis znamená mít určité ambice vytvořit novou platformu, na které by se mohly pohybovat i osoby, které teprve začínají psát nebo jinak tvořit," říká Erik Frič. Proč to je v Brně těžké Existence literárních časopisů byla vždycky nejistá. Moc lidí je totiž nečte, v mnoha z nich přitom dostali vůbec poprvé šanci autoři, bez kterých bychom si dnes českou literaturu představit ani nemohli. Pocit, jaké to je, když se zavírá kulturní revue, zná velmi dobře Marek Zouhar.
Několik let stál v čele brněnské Tamto Revue, v níž čtenáři v graficky výpravné a o to netradičnější podobě nalézali materiály o hudbě, filmu, ale i filozofické články. "Když jde jen o přežití, nejsou finance, pak pochopitelně není velká vůle dávat časopisu jasnou vizi a zákonitě se obsah tříští, formát štěpí a lidé odcházejí. Tamto Revue jako jedna z prvních v Česku přinášela pravidelně hudební CD přílohu. Lidé, kteří ji začali vydávat, patřili k alternativnímu rádiu Hády, ze kterého ale zůstal už jen název. V původní podobě přestalo vysílat v polovině devadesátých let, a od té doby si Brňané žádnou alternativní stanici nenaladí. Marek Zouhar říká, že i tento fakt může ztěžovat podmínky pro vydávání kulturních časopisů: "V Brně není jednotící prvek, jako bylo v první polovině devadesátých let rádio Hády, ke kterému by se lidé intuitivně přimkli, tudíž jsou ty pokusy osamělé, trošku izolované, a proto je to pro jednotlivé subjekty o mnoho těžší." Bez dotací ne Jak si povede obnovený Box, zda si vyboxuje místo na trhu, to bude záležet i na úspěšnosti při získávání dotací.
Jeho vydavatel Erik Frič si myslí, že vydávat revue tohoto typu - o 286 stranách s CD přílohou - bez dotací nelze. Takový časopis nemůže stát pár korun. "Cena 300 korun je pro většinu lidí hodně peněz. Pokud ale revue bude vycházet dvakrát ročně a pokud bude potřebná, tak nemůže zahynout. Já to nechci vzdát, a nevzdám to," prohlašuje Erik Frič. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||