|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Novoroční premiéra Václava Klause
Prezidentský novoroční projev je především tradice - vlastně není potřeba, aby v něm zazněly nějaké převratné nebo třeba i jen zajímavé myšlenky, svou funkci naplní už tím, že zazní ve stejnou hodinu stejného dne jako po všechna léta předcházející. Koneckonců - vzhledem k obvyklému způsobu slavení Silvestra - není významná část publika v časném odpoledni nového roku příliš disponována ke vnímání a analýze složitějších poselství. Pokud bychom tedy chtěli první novoroční vystoupení Václava Klause poměřovat nějakými očekáváními, je dobré kriticky pohlédnout i na ta očekávání, mnohdy by mohla být shledána přehnanými. Taková očekávání mohou svým způsobem také kořenit v tradici - ve vzpomínce na první novoroční projev Václava Havla. Tomu ale jeho tehdy mimořádný význam určila momentální dějinná konstelace - těžko se proto může stát měřítkem pro vystoupení v časech klidnějších.
Václav Klaus se na Nový rok pokusil vystoupit jako ten "prezident pro všechny", jímž sliboval být už ve svých předvolebních projevech. A skutečně se mu podařilo jaksi nevypadnout z role. Z jeho novoročních slov by se samozřejmě daly vyčíst prezidentovy politické názory na ledacos - výmluvné jistě bylo, že rok, v němž se v referendu rozhodovalo o vstupu do Evropské unie, označil za dobu bez mimořádných událostí i poněkud zdrženlivý optimismus, který prezident ve vztahu ke vstupu projevil. O prezidentových politických postojích svědčí i akcent na potřebu snížit zadluženost státu a jemná kritika ministerstva vnitra. Nicméně tato témata nebyla ze strany Václava Klause nastolena nějak konfrontačně, z prezidentova novoročního projevu je možné tak nanejvýš vyvodit, že hlava státu má nějaké politické postoje, což jistě nikoho nepřekvapí a ani by ho to nemělo pobouřit. Ve svém novoročním vystoupení dal Václav Klaus značný důraz i na jeho, řekněme, obecně lidskou stránku, i tam se prezident vyhýbal konfrontačnímu tónu i tématům, na která by snad někdo mohl reagovat podrážděně. Jistě, jen sotva mohou vyvolat pocit zjevení věty typu: "Setkáme se nejen s lidskou šlechetností, ale i se sobectvím. Setkáme se s úsměvem i s pláčem, protože takový už lidský život bývá. A takové budou i naše životy v roce letošním." Může to působit trochu triviálně - na druhou stranu, trivialitě se ve svých novoročních vystoupeních nevyhnul ani Václav Havel, jakkoli to v jeho proslovech bývala trivialita trochu vyšňořenější. Václav Klaus na Nový rok tedy svou roli naplnil. Nějak se pokusil vejít se do pravidel žánru, který prezidentovi příliš mnoho možností nedává. I z jeho novoročního vystoupení je ovšem zřejmé, že Václav Klaus ono bytí "prezidentem pro všechny" nechápe jako vedení nebo dokonce vizionářství, spíš jako nevybočení z hranic společného jmenovatele, ať už je vysoký nebo nízký. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||