|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Technika versus politika
Pár dní předtím než meziresortní komise doporučila vládě pronájem nových letadel JAS 39-Gripen, napsal dnes už bývalý velvyslanece Spojených států v České republice Craig Stapleton článek do Lidových novin. Mimo jiné v něm tvrdil, že řízení na stíhací letouny uspořádané vládou bylo férové a průhledné, bez ohledu na to, kdo nakonec bude vybrán. Opoziční občanští demokraté, stínový ministr obrany Petr Nečas a jeho kolega Jan Vidím, vzdor Američanům tvrdí, že "vláda nevypsala čisté, průhledné a férové výběrové řízení". Obě strany, ač na první pohled ve sporu, mají zřejmě pravdu. Vláda skutečně v rámci strategické zakázky udělala vše pro to, aby si nikdo z účastníků nemohl stěžovat. A podle přístupných reakcí se jí to podařilo. ODS má zase pravdu v tom, že vláda neudělala klasické výběrové řízení, ale šla cestou urychlené výběrové hry.
Další námitky opozice už tak přesně nemíří, i když je nutné přiznat, že včera zveřejněný materiál poslanců Nečase a Vidíma je strategicky téměř dokonalý a vyčerpávající, škoda jen, že přišel den před očekávaným rozhodnutím a vláda ho jen těžko vezme na zřetel. Námitka, že vláda rozhoduje o letounech, aniž má jasnou armádní koncepci, hodně kulhá. Kabinet ořezanou armádní koncepci už dávno schválil a ministr obrany Miroslav Kostelka mnohokrát zopakoval, že letectvo tu bude plnit čistě obrannou roli a nebude se účastnit aliančních operací, protože při malém počtu letadel, na něž Česko teď má peníze, to prostě nelze. Gripeny by tuto roli bezpečně splnily. Petr Nečas ovšem trefil do černého v tom, že dnešní pronájem zcela jistě ovlivní budoucí doplnění letectva novými letouny, a o tom vláda neřekla ani slovo. Je nutné souhlasit i s tím, že když si dnes česká armáda pronajme gripeny a bude na nich létat deset let, už jen těžko později koupí nejmodernější letouny Joint Strike Fighters. A to jednoduše proto, že by to nemělo žádnou strategickou logiku. Vláda tedy nerozhoduje na deset let, ale na mnohem delší období, což také vysvětluje, proč se Američané pustili do tak otevřeného a intenzivního lobbingu. A je to také argument pro větší rozvážnost a připravenost, která vládě povážlivě chybí. Kabinet se bohužel nechal vmanévrovat do pozice, kdy musí rozhodnout rychle, aby čeští piloti měli na čem létat. Rozhodovat pod tlakem o tom, zda české letectvo bude přímo napojeno na americkou vlnu nebo na vlnu evropskou, není zvláště v době rozjitřených vztahů mezi některými státy Evropy a USA zrovna ideální. Ať už ale padne jakékoliv rozhodnutí, jisté je, že z technického hlediska česká armáda nijak neutrpí. A s politickými dopady případného "ne" Američanům nechť se poperou ti, co jsou za to placeni. Je však nutné počítat s tím, že důsledky s nimi spolknou všichni, kteří v kapse nosí český pas. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||