Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

Lenka Kabrhelová Plzeň

Více než deset let čekali obyvatelé Plzně a okolí a také řidiči automobilů a kamionů na otevření dálničního obchvatu kolem západočeské metropole.

Ten teď měří 26,5 kilometru a navazuje na dálnici D5 na Prahu a na opačné straně na dálnici vedoucí k hraničnímu přechodu s Německem v Rozvadově.

K úplnému dokončení chybí ještě 3,5 km úsek. Ten by měl být zprovozněn koncem roku 2006.

Obchvat by měl především ulevit vnitřku města od silného provozu, zejména pak v hodinách mimo dopravní špičku.

Plzní za poloviční čas

Nová silnice navíc zkrátí autům cestu přes Plzeň zhruba na polovinu.

"Kamiony jezdily přes Plzeň v průměru 45 minut, pokud nestály v zácpě. Teď po obchvatu, který ještě není zcela dostavěn, to bude 20 minur, auta ještě o něco méně. A to bez jediného semaforu - v Plzni jich dosud bylo 15, včetně železničního přejezdu," vypočítává hlavní koordinátor stavby Petr Otásek.

Obyvatelé Plzně vnímají zahájení provozu na novém obchvatu jako velkou událost.

Slavnostní akce, která proběhla v pondělí 15. 12. v Ejpovicích - tedy na začátku obchvatu - se účastnilo více než osm set lidí, často velmi zvučných jmen.

U stříhání šesti symbolických pásek - kvůli sněhové vánici proběhlo uvnitř stanu - se vystřídali například premiér Vladimír Špidla, evropský komisař Günter Verheugen nebo ministr dopravy Milan Šimonovský.

Obchvat byl financován převážně z evropských peněz. Premiér podotkl, že pokud by se Česko muselo spoléhat pouze na finanční prostředky státu, stavba by pravděpodobně ještě nebyla u konce.

Evropský komisař pro rozšíření Günter Verheugen pak dodal, že česká dálnice D5 je jednou z nejdůležitějších částí evropské infrastruktury. Zavtipkoval, že jako milovník piva je spokojen, že se tento mok dostane snáze do zbytku Evropy.

Zároveň tak trochu pokáral německou stranu, která zatím jen pomalu dokončuje svůj úsek dálnice, který má navázat na českou dálnici D5 v Rozvadově.

Těžká cesta

Historie stavby plzeňského obchvatu sahá daleko do minulosti. Přípravy na stavbu se datují do roku 1988 - tehdy se uvažovalo o tom, že povede severně od Plzně.

Po změnách v roce 1989 ale zvítězila, konkrétně v roce 1991, varianta jižní, nakonec ale také nebyla realizována.

V roce 1994 se návrh trasy posunul ještě více na jih. S touto variantou ale nesouhlasili ekologové a stavbu zbrzdily spory s občanskými sdruženími i obcemi.

Čeští zákonodárci nakonec učinili poměrně sporný krok, kvůli výstavbě dokonce přijali zvláštní zákon, což, jak připustil premiér Vladimír Špidla, nebyla zcela standardní situace:

"Není to normální situace. Tento obchvat nemusel nakonec naplno využít přijatého zákona. Nebyla to normální situace, proto to trvalo tak dlouho."

Ubude turistů?

V souvislosti se zprovozněním stavby se ale objevily i jiné obavy než obavy ekologů. Podle některých hlasů by zprovozněním obchvatu mohlo dojít k odlivu turistů z Plzně.

Primátor města Jiří Šneberger (ODS) si toto nebezpečí uvědomuje, západočeská metropole je podle něj ale připravená:

"Chceme umístit informační tabule o městě, chceme spolu s plzeňským pivovarem propagovat město podél cesty do Plzně, aby se ti turisté, kteří mají zájem, ve městě zastavili."

"Chceme změnit image města, které bylo v minulosti vnímáno jako průmyslové, jako město špinavé," vysvětlil primátor Šneberger.