Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Adam Drda analytik BBC

Česká vláda už brzy rozhodne, jaké stíhačky pořídí pro českou armádu jako náhradu za letouny MIG 21, které mají dosloužit v roce 2005. Verdikt kabinetu by měl padnout příští týden, i když pevné datum zatím není stanoveno.

Kolem kontraktu nicméně vzrůstá napětí: Favoritem tendru jsou švédská nadzvuková letadla JAS- 39 Gripen, která nedávno doporučila expertní komise. To se nelíbí Spojeným státům, které nabízejí stíhačky F-16, podobně jako další dvě země: Belgie a Nizozemsko.

Americký velvyslanec v Praze Craig Stapleton včera v rozhovoru pro ČRo prohlásil, že pokud bude česká armáda vyzbrojena Gripeny, zkomplikuje to její začlenění do NATO a zhorší se politické i vojenské vztahy ČR a USA.

A ještě dodal: Pochopíme Vaše rozhodnutí, pouze pokud bude výběrové řízení vnímáno jako spravedlivé. Měli bychom "mít možnost nahlédnout do rozhodovacího procesu, zpětně srovnat i ostatní nabídky tak, abychom viděli, že bylo rozhodováno skutečně na základě faktů."

Velvyslanec dokonce navrhuje další jednání o cenách, což ministerstvo obrany rezolutně odmítá, s tím, že soutěž již byla ukončena.

Působí to, jako by Craig Stapleton dosti nevybíravým způsobem lobboval - a taky to tak je. Snaží se získat výhody pro svou zemi, což koneckonců patří k náplni jeho práce, ale dalo by se to dělat kultivovaněji.

Otevřenost a útočnost Stapletonových výroků zároveň naznačuje, že lobbuje trochu pozdě, že Američané kontrakt s Českou republikou podcenili.

Slovy stínového ministra zahraničí za ODS Jana Zahradila: pokud USA skutečně mají vážný zájem, měly přijít s konkurenčnější nabídkou vůči gripenům a ne de facto vyklidit pole.

Zahradil dodává: Američané se spolehli na to, že "F-šestnáctky" ve vládě prosadí ministerský předseda Vladimír Špidla. I i v tom by mohl mít pravdu. Možná se spolehli také na ministra zahraničí Cyrila Svobodu: je zajímavé, že lidovci oznámili příklon ke Gripenům pár dní poté, co Svobodu v křesle stranického předsedy vystřídal Miroslav Kalousek.

Je taky dost možné, že Spojené státy spoléhaly na to, že Česko nebude chtít Gripeny kvůli tomu, jak nepodařeně a podivně prosazovala jejich koupi vláda Miloše Zemana.

Přesto je ale dobré podívat se na velvyslancovy výroky i z jiného pohledu, například z pohledu tolikrát vzývaných národních zájmů České republiky.

Především existuje naivní, ale poměrně rozšířené přesvědčení, že výběr letadel je čistě technická a ekonomická otázka. Kupříkladu ministr vnitra Stanislav Gross prohlašuje: "Já si rozhodně nemyslím, že je dobře, aby k takovýmto opravdu odborným věcem byla stanoviska grémií politických stran."

Gross to řekl schválně, v reakci na rozhodnutí lidovců, ale to nic nemění na faktu, že nákup stíhaček je velmi politická záležitost.

Je jistě třeba brát vpotaz, jak kvalitní je ta která nabídka letadel. Zároveň je jasné, že pro americkou ekonomiku není příliš důležité, jestli se v Česku umístí pár letadel z USA, stejně jako pro Česko není rozhodující, na kterých moderních strojích bude pár tuzemských pilotů v příštích letech lítat.

Za to může být rozhodující spojenecká vazba, která nákupem letadel vzniká nebo se potvrzuje.

Vazba ke Spojeným státům se z českého pohledu jeví jako klíčová, zvlášť době, kdy země vstupuje do Evropské unie, kdy tato organizace prochází zásadními změnami a kdy jsou euroatlantické vztahy narušeny.

V iráckém konfliktu se česká politika příliš nepředvedla, počínaje lavírováním mezi - obrazně řečeno - Chiracem a Bushem, přes výroky prezidenta Klause až po stažení vojenské nemocnice.

Američané to velkoryse přešli a teď jim možná dochází trpělivost. Vladimír Špidla s Cyrilem Svobodou to evidentně vědí: odtud jejich ujišťování, že výběr gripenů ještě automaticky neznamerná "dlouhodobé rozhodnutí pro jednu variantu".

A ještě v jedné věci by se Stapletonovy výroky neměly podceňovat: výběrová řízení v České republice, zvlášť když v nich jde o miliardy, prostě nemají dobrou pověst.

O zkušenosti s vládou Miloše Zemana už ani není třeba se obsáhleji zmiňovat, zato je dobré připomenout právě probíhající a podezřelou privatizaci severočeských dolů, v níž podle podle mnoha ekonomů i novinářů vláda nahrává předem vybraným zájemcům.

Postup vlády (či vlád) v těchto otázkách prostě vrhá stín na všechny tendry - stíhačky nevyjímaje.