|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ostrá otočka, skromné vykročení
Vyčítat české vládě, že daně firmám snižuje pomalu, zavání trochu profesionálním stěžovatelstvím, možná i nevděkem. Vždyť kdo by ještě před rokem dvěma čekal, že se s daněmi z příjmu vůbec pohne? ČSSD - jak v září na pražském Žofíně trefně připomněl Miloš Zeman - šla do voleb se závazkem "změnit strukturu daňového systému ve prospěch přímých daní oproti daním nepřímým". Teď provádí politiku úplně opačnou: nepřímé daně, hlavně většinu položek v dani z přidané hodnoty, zvedá, daně přímé snižuje. To je změna paradigmatu jak vyšitá. I další novinka - omezení rozšířené praxe, kdy si podnikatelé snižují daňový základ o cenu drahých aut - jde přesně tím směrem, který dnes doporučuje ekonomický mainstream po celém světě: kromě snižování daně i zjednodušovat.
Jenže co s námitkou opozice, že daně z příjmu klesají pomalu a hlavně že klesají málo? Pohled do blízké ciziny tuto výtku potvrzuje: nejznámějším příkladem je Slovensko, kde budou firmy ne za tři roky, už od Nového roku platit státu pouhých 19 procent z příjmu. Sazba už ale šla dolů nebo půjde i v dalších zemích této váhové kategorie: v Maďarsku na 16 procent, v Polsku na 15, a mimochodem v Rusku už prezident Putin zavedl 10tiprocentní rovnou daň. Celá Evropa se přetahuje o investory, daň z příjmu právnických osob je - a v tom má ministr financí pravdu - sice jen jedním kritériem, zato ale klíčovým. Pořád ještě mohou Češi lákat investory na kvalifikovanější dělníky, lepší síť dálnic nebo na nezaslouženou výhodu, že leží nejvíc na západ. Vláda se chlubí i investičními pobídkami - jenže právě na nich se ukazuje, jak nesystematickou hospodářskou politiku dělá: pobídky zvýhodňují cizí firmy před domácími. Kdyby se domácím i přespolním daň z příjmu snížila hodně a stejně, stesky českých podnikatelů na macešskou vládu by ztratily věcný základ. Kromě podnikatelů by si mohli stěžovat také prostí občané. Vysoké daně vyženou samozřejmě jen část investorů, i od těch investorů, kteří zůstanou, ale vyženou za hranice jejich zisky. Zásadě vykazovat příjem tam, kde mi z něj napaří nižší daň, říkají v mezinárodních koncernech daňová optimalizace. Dělá se to tak, že například český Volkswagen zaplatí španělskému Volkswagenu za dodávky dílů vysoko nad jejich tržní cenou a Volkswagen tak větší podíl svého celkového zisku zdaní ve Španělsku, zemi s nižšími sazbami. Tímto způsobem česká vláda nepřímo financuje dejme tomu španělské důchodce. Je to absurdní a příští tři roky bude té absurdnosti cíleně, po troškách ubývat - i na konci řádného mandátu Špidlovy vlády, tedy v roce 2006, budou však daňoví experti u České republiky asi ještě pořád psát Absurdistán. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||