Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

Tomáš Pavlíček Praha

Pražská nemocnice Na Homolce zahájila provoz jednoho z nejmodernějších přístrojů určeného k diagnostice onkologických nemocí, první v České republice a teprve sedmý v Evropě.

Hybridní skenery šetří čas pacientů, kritici však zpochybňují účinnost

Lidem nemocným rakovinou tak svitla naděje, že lékaři objeví nádory, případné metastázy daleko dříve než dosud.

"Hybdridní skener PET/CT je kombinací přístroje pro pozitronovou emisní tomografii a výpočetní tomografii, běžnou radiologickou metodu," vysvětluje funkci přístroje primář oddělení nukleární medicíny a PET centra Otakar Bělohlávek.

Skener umožňuje ukázat anatomické tvary orgánů, případně nádorů, i jejich funkci, a to prostřednictvím zobrazení metabolismu tkání.

"Nádory mají většinou zvýšený metabolismus. Před vyšetřením je proto pacientovi do žíly podán radioaktivní cukr, který se dostane do nádoru, tam vydá své záření a kamera jej následně detekuje," popisuje primář Bělohlávek.

Přístroj se sice oficiálně jmenuje PET/CT, ale výrobci mu přezdívají biograf, protože lékař může pacientova slabá místa sledovat ze všech stran - i v pohybu - podobně jako v kině.

Na pohled připomíná tunel, kterým je pacient během zhruba třicetiminutového vyšetření krok po kroku protažen. Výstupem jsou obrázky určené k dalšímu počítačovému zpracování a vyhodnocení.

Zpřesnění diagnózy i léčby

Převratnost biografu podle onkologů spočívá v tom, že umožňuje nádor najít, přesně lokalizovat a zároveň určit, zda je živý nebo ne. Ve zkušebním provozu ho už vyzkoušeli například odborníci v Motole.

Primář tamní 3. chirurgické kliniky Pavel Pafko popisuje konkrétní příklad, kdy jim usnadnil rozhodování o další léčbě:

"Vzpomínám si na pacientku, která byla poslána na naše pracoviště s nádorem plic a teprve při vyšetření pomocí PET/CT jsme přišli na to, že má v podpaží několik uzlinek postižených nádorem, na které by nikdy nikdo zcela jistě nebyl přišel."

"V takovém případě není vhodná operace plic, protože onemocnění je třeba léčit celkově, nelze ho zvládnout skalpelem, tím že se odstraní část plíce," dodává Pavel Pafko.

Pacienti se nemusejí obávat, že by jim radioaktivní látka, kterou dostanou do žíly, mohla nemoc zkomplikovat. Poločas rozpadu použitého prvku jsou dvě hodiny a podle lékařů zátěž z vyšetření odpovídá třem letům života v Praze.

Jeden pobyt v takzvaném biografu ovšem vydá za desítky jiných vyšetření a v tomto smyslu je údajně nejenom šetrnější ke zdraví, ale i levnější.

Přístroj má samozřejmě svá omezení. Například se příliš nedá použít na rozpoznání rakoviny prostaty, protože tento typ nádorů glukózu téměř nespotřebovává.

Jak ale uvádí primář Bělohlávek, v jiných případech - například při diagnostice lymfatických nádorových onemocnění - je výjimečně účinný:

"Každý třetí, možná každý druhý pacient, který prošel tímto vyšetřením, měl následně změněnou léčbu. Přístroj má tedy velký potenciál ukázat něco nového a ovlivnit tak osud toho pacienta - jak ve smyslu zintenzivnění léčby, tak například i jejího ukončení v případě, že již není zapotřebí."

Prevence levnějším řešením

Lékaři nový přístroj zahrnují samými superlativy, ale jak podotýká předseda Ligy proti rakovině Zdeněk Dienstbier, má smysl ho použít jen v mizivém procentu případů:

"Přístroje mají velmi malou výkonnost. V České republice je ročně zachyceno šedesát tisíc nádorových onemocnění, vyšetření na takovémto přístroje může proběhnout maximálně dvacet denně, přičemž tento navíc není věnován jen onkologii."

"Technika vymezuje rozhodující indikace, protože celou řadu nádorů lze běžně identifikovat již při rozhovoru s pacientem - lékař vysloví podezření a tím zahájí vyšetřovací proces na základě úvahy z anamnestických dat. Skončí třeba klasickým rentgenem," říká Zdeněk Dienstbier a pokračuje:

"Tam, kde nestačí klasický rentgen, mám možnost využít počítačové tomografie. Tam, kde mi nestačí počítačová tomografie, mohu volit magnetickou rezonanci."

"Zmíněný přístroj bych tedy charakterizoval jako vrchol pyramidy, kam se mnohdy nemusím dostat, protože mne uspokojí už třeba polovina toho výstupu," dodává předseda Ligy proti rakovině.

Právě proto se ozývají i kritické hlasy, podle kterých zdravotnická zařízení kupují dražší přístroje, než si může systém dovolit.

Toto sice není případ skeneru PET/CT, protože Homolka za něj zaplatila sto milionů korun čistě ze svých vlastních prostředků a zapojila do projektu i Mezinárodní agenturu pro atomovou energii, celkově by se ale relativně chudé Česko mělo podle odborníků v boji proti rakovině vydat jinou cestou.

Za nejlevnější a současně nejúčinnější metodu považují odborníci prevenci, kterou ovšem podle Zdeňka Dientsbiera české úřady zanedbávají:

"Dříve byla v jednotlivých nemocnicích oddělení, která se měla zabývat prevencí zdraví obecně, prevence nádorové. Ta oddělení již neexistují."

"Do značné míry by tuto funkci měla přebírat hygienická služba, ale obávám se, že dopad na širokou veřejnost je naprosto nedostatečný," uzavírá předseda Ligy proti rakovině.