Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Petr Fischer analytik BBC

Vojenští experti, opozice i sami vojáci si v posledních letech stěžovali, že česká armáda slouží vládě jako materiál k experimentům. Chyběla koncepce, po vojensku strategie, politicky vize.

Od včerejška to není pravda. Pochybnosti přesto nezmizely. Největší pochybnost panuje nad tím, zda schválený plán na vybudování profesionální armády bude dodržen.

Vláda Vladimíra Špidly už jednou kvůli nedostatku peněz cukla od záměru, který s armádou měla, totéž se může klidně opakovat.

Kostelka bude muset ve vládě udržet vstřícnost vůči armádě, což se jeho labilnímu předchůdci nepodařilo

Ministr obrany Miroslav Kostelka během své informační mise, na níž seznamoval senátory a poslance s obsahem reformy, několikrát zopakoval, že ze všeho nejdůležitější je obnovit důvěru v armádu. I ministr Kostelka možná cítil, že to není úplně přesné.

To, co je třeba obnovit, je důvěra v politiky, kteří na jedné straně velmi lehce zapomínají na svá dřívější slova, jako například premiér Špidla v případě slíbených 2,2 % HDP na vojenské výdaje, na straně druhé nejsou schopni poprat se o své dílo, jako až příliš lehce odšedší Jaroslav Tvrdík.

Letos tato důvěra otřesena nebude. Rozpočet na příští rok je prakticky schválen, armáda dostane slíbených 50 miliard korun, do konce roku by se mělo rozhodnut o pronájmu čtrnácti stíhaček. Při jednáních o příštím rozpočtu ale může být zase všechno jinak.

Hlavní práce, která ministra Kostelku čeká, tedy vůbec nesouvisí s rekonstrukcí armády. Kostelka bude muset ve vládě především udržet jistou vstřícnost vůči armádě, což se jeho labilnímu předchůdci nepodařilo.

Druhá pochybnost, která i po včerejším rozhodnutí vlády přetrvává, je odborného rázu, ale při předchůdném projednávání reformy v Senátu a Poslanecké sněmovně se ukázalo, že i ona má politické kořeny.

Řeč je o nové armádní struktuře a pochybnosti o tom, zda taková armáda bude schopna účinné obrany. Předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost, občanský demokrat Jan Vidím, trochu smutně mluvil o minimalistické variantě.

Stínový ministr obrany za ODS Petr Nečas byl v minulosti ještě kritičtější, i když on i Vidím připouštějí, že v rámci NATO bude Česko schopné obrany.

Prakticky totéž při předběžných konzultacích s ministrem Kostelkou tvrdil vládní senátor za Unii svobody Jozef Zieleniec, který se Petrem Nečasem shodne i v tom, že česká armáda by měla být mnohem větší.

Ale proč? Copak dobře diferencovaných a vycvičených pětadvacet tisíc mužů a žen ve zbrani pro potřeby malého aliančního státu nestačí?

Senátor Zieleniec, ač totální vojenský amatér, v senátní přestřelce s ministrem Kostelkou tvrdil, že plánem na vytvoření této armády, jíž prý chybí vševojskový charakter, vojáci fakticky přiznali, že se vzdáváme možnosti bránit se sami.

Podobně se v tisku vyjádřil i Petr Nečas, který dokonce upřesnil, proti komu bude potřeba se bránit - jsou tu teoristi, přírodní katastrofy a migranti, které přiláká český ekonomický blahobyt.

Náčelník generálního štábu Pavel Štefka, říká, že to nejdůležitější muži a ženy z jeho armády, která bude nadále vševojsková, zvládnou. S případným zbytkem budou muset pomoci alianční partneři. A Nečasovi imigranti? O těch Štefka nepřemýšlel ani ve snu.

Možná by měl začít. Petr Nečas se dříve nebo později posadí do křesla ministra obrany a nápad s rozšířením jednotek pro potřeby preventivní ochrany proti imigrantům přijde znovu na pořad dne.

Minimalistická varianta nemusí být poslední reformní operace, kterou česká armáda v prvním desetiletí 21. století projde.

To hlavní se naštěstí nezmění - doba povinné vojenské služby příští rok definitivně končí, civilka i přes protesty ministra práce Škromacha jakbysmet.