Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Petr Fischer analytik BBC

Při včerejší senátní debatě o novele zákona o důchodovém pojištění, která nakonec podle očekávání prošla, padalo hodně kritických argumentů. Jeden z nich shrnuje věta - novela není systémová.

Toto politické klišé je univerzálně použitelné ve všech případech, kdy je třeba říci, že se místo celku řeší jednotlivosti, přičemž se málokdy někdo ptá na to, zda se náhodou při změně většiny podstatných jednotlivostí, nezmění i podoba celku.

Chybí širší promyšlená koncepce, omílají donekonečna kritizující politici, a když není koncepce, nemá cenu nic dělat.

V případě schválené novely zákona o důchodovém pojištění je námitka nesystémovosti na první pohled oprávněná.

Vláda parlamentem protlačila jen částečné úpravy současného důchodového systému, který si podle všech odborníků a celé české politické scény žádá radikální zásah. Jenže o systémové změně se unisono mluví už minimálně od poloviny 90. let minulého století a dodnes se k ní nikdo neodhodlal, ať už byla u moci pravicová, pravostředá, levicová, či levostředá vláda.

Protože v oblasti důchodů, kde den ode dne roste riziko budoucího kolapsu, je ze všeho nejhorší nicnedělání

A protože v oblasti důchodů, kde den ode dne roste riziko budoucího kolapsu, je ze všeho nejhorší nicnedělání, což je totéž, jako čekání na "jednou možná" dohodu celé politické reprezentace, mění se námitka nesystémovosti v prázdné gesto, brzdící potřebnou změnu, jíž si žádá praxe.

To samozřejmě neznamená, že vládní návrh novely nesnese konkrétní kritické poznámky. I ty se včera v Senátu objevily, a kupodivu měly stejný obsah, ač je vznášeli lidé pocházející z opačných stran politického bojiště, což mimochodem svědčí o tom, že když se skutečně argumentuje, jde ideologie stranou.

Jak senátoři ODS, tak sociální demokrat a předseda nejsilnějších českomoravských odborů Milan Štěch se společně pustili do omezení předčasných důchodů, respektive jejich trvalého znevýhodnění.

Stručně řečeno, kdo půjde dřív do důchodu, bude už navždy dostávat méně peněz, než na kolik by měl nárok při regulerním penzionování. Štěch a některé hlasy z ODS připomněli sklerotické ČSSD, že předčasné důchody byly zavedeny jen a jen proto, že lidé v blízkém okolí důchodového věku, přijdou-li o zaměstnání, už na trhu práce kvůli věku prakticky nemají šanci.

Volba je tedy jasná: platit ze státního nezaměstnané, nebo krátkodobě předčasné důchodce? Vláda se rozhodla pro první a zřejmě i dražší řešení, tvrdí odborář Štěch i ODS, kteří dokonce - světe div se - nabízejí stejné řešení: podporu ekonomického růstu.

I na stěžejním bodu reformního zákona, kterým je prodlužování věku odchodu do důchodu, lze najít mouchy. Ta největší je samozřejmě v pomalosti, s níž se bude důchodová hranice posouvat.

Rozložení posunu o jeden rok do deseti let je zdlouhavé a vláda propásla dobrou šanci, jak v klidu a vcelku bezbolestně přejít na hranici 65 let, která začíná být jakousi "evropskou normou".

Vzhledem k prudkému stárnutí českého obyvatelstva se už teď dá předpovědět, že minimálně v roce 2013 si takový posun vynutí sama situace, proč to tedy neudělat už teď, aby, jak říkají úředníci, měl systém dostatečnou rezervu.

Ještě jednu nepříjemnost, tentokrát na živé lidi, nikoliv na systém, nachystala vláda pro samostatně podnikající, kterým se zvýší povinnost vyšších odvodů do společné penzijní poklady. Je to další z mnoha opatření reformy, které dopadne výběrově na menší podnikatele.

Malé a střední podnikání začíná být v Česku mimořádně rizikové povolání. Spolu s neschopností vlády cokoliv dělat s nezaměstnaností je to dost vražedná kombinace.