Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Daniel Kaiser analytik BBC

Takzvanému bílému resortu jako by bylo souzeno žít v časových smyčkách.

V televizi začali vysílat Nemocnici na kraji města po dvaceti letech, to, co se právě děje ve skutečném zdravotnictví, by se zase mohlo jmenovat třeba Chceme ministrovu hlavu po čtyřech - případně po osmi - letech.

Hlavu ministryně žádají zájmové skupiny lékařů - protože Marie Součková prý má šílené nápady a vůbec se jí zdravotní systém rozpadá pod rukama.

Základní fakta jsou následující. Stát převedl většinu nemocnic na kraje, jenže i s dluhy, hejtmani proto logicky tlučou na poplach. Vláda se včera uvolila zaplatit asi třetinu z celkového šestimiliardového dluhu. Opozice a část vládního tábora přitom varují, že státní dotace - tak jako několikrát v minulosti - zmizí v černé díře.

Součková si tedy buď spletla stranu, anebo se jí teprve ve funkci začaly objevovat poměry v resortu ve vší kráse

Do toho ministryně Součková začala navrhovat, aby už pojišťovny neplatily nemocnicím sazby paušálně, ale podle diagnóz pacientů, aby si pacienti mírně připláceli a aby se některé nemocnice zrušily.

Hlavně poslední bod organizované lékaře rozpaluje do běla. Jenže Součková pouze zvěstuje známou nepříjemnou pravdu: nemocnic a lůžek je moc, existují příklady, jak si nemocnice vzdálené od sebe, co by dělem dostřelil, nakupují za astronomické částky stejné speciální přístroje.

Jiný Součkové nápad, že by si totiž pacienti měli připlácet i za některé služby vedené dosud gratis, lékařům nevadí. Ani slyšet o spoluúčasti pacienta ovšem nechtějí Součkové spolustraníci. A argumentují ze svého pohledu logicky: ČSSD se loni před volbami dobrovolně a výslovně zapřísahala, že spoluúčast pacienta nepřipustí. Totéž předsevzetí prosadila i do programového prohlášení vlády.

Součková si tedy buď spletla stranu, anebo se jí teprve ve funkci začaly objevovat poměry v resortu ve vší kráse.

Pokud platí druhá varianta, je pomalu na čase přiznat si, že tahle vláda je jeden velký postgraduální kurs reality - dospělým ženám a mužům se až ve vládě otevírá nefalšovaný pohled na stav a možnosti země.

O Vladimíru Špidlovi například jeden jeho vysoký spolustraník vypráví, jak k němu Špidla po půl roce premiérování přišel s vytřeštěnýma očima a opakoval: "Projídáme budoucnost," tedy poznatek, který různí ekonomové a politici znali řadu let, aniž by na to potřebovali bezprostřední vhled do státní kasy.

Také Součková buď nevěděla, nebo před volbami mlžila - ani jedno z obou vysvětlení jí na slávě nepřidá.

Dá se to ale také brát čistě pragmaticky. Co je lepší: aby se tak jako loni touhle dobou zabývala vydáváním bizarních vyhlášek o koblihách v igelitu, nebo aby - tak jako dnes - nahmatávala a pojmenovávala základní slabiny zdravotního systému?

Lékařům, kteří teď žádají její odchod, přitom vůbec nevadil úplně pasivní ministr Bohumil Fišer, i když mu dluhy nemocnic bobtnaly pod oknem.

Součková včera zařadila zpátečku, jakoby se lekla o ministerskou židli. Její kandidatura do Senátu dává tušit, že počítá i s možností demise. Na ministerstvu zdravotnictví by to ostatně nebylo nic nového.

Podobně odtud svého času utekl ministrův poradce Miroslav Macek a podobně tady několik let ředila své reformní plány Mackova ODS. Zdá se, že říct nahlas nepříjemnou pravdu je maximum, kterého politik ve vedení ministerstva zdravotnictví vůbec může dosáhnout.