Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Adam Drda analytik BBC

Člověk tak nějak nechce Stanislavu Grossovi křivdit, ale dívat se na jeho počínání s pochopením je poněkud obtížné.

Když politik svolá tiskovku téměř o půlnoci, čekáte zásadní zprávu. Buď chce resignovat, nebo odhalil katastrofu, která otřese v lepším případě vládou, v horším společností.

Jedná-li se o ministra vnitra, je na místě předpoklad, že jeho lidé chytili "velkou rybu" - protřelého gangstera, marně stíhaného dva tři roky.

Podobné zátahy jako Fantine jsou mediálně efektní, prakticky jsou však k malému užitku

Nic z toho se nestalo, jen byla dramaticky oznámena akce Fantine.

Její náplní je to, co má v demokratickém státě dělat policie zcela běžně, totiž kontroly v bordelech, jimž se v Česku eufemisticky říká "night kluby" a které oficiálně neexistují, neboť prostituce není zákonná živnost a kuplířství je rovnou trestný čin.

Spustí-li ministr vnitra v night klubech zátah, dává občanům na vědomí: stát dobře ví, co se tady děje. Pokud ty podniky druhý den opět otevřou a jejich majitelé si ještě libují, jak se policie provázená hasiči chovala slušně, dostávají občané od státu dovětek: sice se to nesmí, ale holt s tím neumíme nic udělat...

Během akce se měly vyhledávat oběti obchodu s lidmi, zejména násilně zavlečené z ciziny a nucené k prostituci. Jde tedy opět o činnost, kterou by měla policie provádět průběžně - má na to právo i nástroje.

Výsledky masivní "velkoplošné" kontroly jsou však dost žalosté.

Policie prověřila čtyři tisíce lidí a zahájila stíhání proti jeden a dvaceti... O obětech se v tiskových zprávách nemluví, asi se jich moc nenašlo. Mohlo to ale dopadnout jinak? Znamená to, že zavlečené prostitutky v Česku nejsou?

S takovým optimismem je třeba šetřit. Slavný zátah trval do šesti hodin ráno. Už před dvanáctou však běžel v televizi pásek, který oznamoval: policie zahájila razii v nočních klubech.

Pak je ale dost možné, že pokud se obchodníci s bílým masem na televizi dívají, měli dost času se na zátah přivravit. Možná, že v té době už policie byla ve všech podnicích. Jenže i tak výhrada platí.

Když premiér Vladimír Špidla obhajoval akci Fantine a dramatickou noční tiskovku, prohlásil, že vzhledem ke značným přesunům policejních sil bylo občany nutné informovat co nejdříve, aby nedocházelo k "falešným představám".

Příliš se nechce věřit, že by si oněch "značných přesunů" všimlo obyvatelstvo, a nikoli majitelé nočních podniků a nimi spjatý organizovaný zločin.

K tomu se druží další obava: u některých zásahů byly televizní štáby. Že by informace pronikla k novinářům, a nikoli k těm, na které mířila?

Podobné zátahy jako Fantine jsou mediálně efektní a v zahraničí se jimi lze vykázat, prakticky jsou však k malému užitku. Hlavní problémy s prostitucí a se zločinem, který se k ní váže, nemohou vyřešit, spíš zakrýt.

Zhruba deset let se v Česku mluví o potřebě legalizovat prostituci, která byla, je a bude - respektive zavést za velmi přísných podmínek státem dozorované veřejné domy.

Umožnilo by to snadnější kontrolu, snadnější práci sociálním pracovníkům, jasně by to vymezilo postavení prostitutek a přidalo povinnosti jim i policii. V téhle věci zatím politici nebyli schopni udělat vůbec nic.

Navíc i podle stávajících zákonů mohou policisté postupovat mnohem účinněji, než dosud.

Kdyby třeba v Dubí existovala silná a nezkorumpovaná policejní jednotka, která by pravidelně pročesávala místní "night kluby", vytvořila si síť informátorů a spolupracovala s městskými strážníky, zřejmě by kuplíře přestalo bavit nadměrné riziko a klienty nadměrná publicita.