Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

Jarmila Johnová publicistka

Tropické teploty pro letošek pominuly, sporné otázky nikoli.

V létě jsme se pařili jako ve skleníku, venku nenalézali chladný stín, a tak jsme se zavírali do útrob budov a houfně zapínali klimatizační zařízení a větráky. Jen nemnohým přišla na mysl absurdita takového chování.

Nejenže jsme zatápěli na jednom místě, abychom se ochladili na druhém, ale do atmosféry jsme navíc vypouštěli ohromný objem plynů, které mají za následek skleníkový efekt, tedy vedra a další ničivé jevy související s oteplením planety.

Nejefektivnějším a nejpříjemnějším klimatizačním zařízením zůstává strom

Většinou očekáváme, že problémy, spjaté s životním prostředím, za nás vyřeší vysoce kvalifikovaní a specializovaní odborníci.

Daří se nám tak vyhýbat se osobní odpovědnosti, což česká lidová moudrost popisuje úslovím: já nic, já muzikant. Ve skutečnosti však každá odborná otázka má i svůj rozměr obecně lidský a občanský.

Jako tvorové nadaní rozumem, bychom se za prvé měli sami sebe ptát, zda jsme ochotni vzdát se pro okamžitý a zcela lokální efekt jednání, které obecně poškozuje prostředí na zemi, i když to v daný okamžik na daném místě právě nepozorujeme.

Za druhé bychom měli označit osoby, ať už právnické nebo fyzické, které ponesou osobní odpovědnost za škody na životním prostředí.

První, praktický problém, mohou řešit všichni bez rozdílu. Záleží jen na tom, kolik peněz, důvtipu a energie na to řešení chce občan, obec či stát vynaložit.

Druhá otázka se neobejde bez odborníků, ale není určená jen jim.

Zastavme se na chvíli u konkrétnmí věci: Jak se ochladit a přitom zbytečně nepoškozovat životní prostředí?

Určitě lze nalézt řadu moderních materiálů s vynikajícími isolačními vlastnostmi, které do místnosti nepropustí vedro. Nicméně nejefektivnějším a nejpříjemnějším klimatizačním zařízením zůstává strom.

Poskytuje stín, udržuje vlhkost prostředí, mírní teplotní výkyvy, chvění listů je ideálním větrákem.

Strom nemusíme ničím pohánět, ani zapínat, účinný je ve vnějším prostředí, ovlivňuje však příznivě i klima interiéru. Nikoli náhodou stávala před každým gruntem košatá lípa.

Zatímco však v současné době tropických dní přibývá, stromových loubí nebo obrostlých fasád spíše naopak.

Další věc je nevyužitá sluneční energie tropického léta

Další věc je nevyužitá sluneční energie tropického léta. Fotovoltaické články nebo radiátory na ohřev vody by sice dokázaly ušetřit významné množství energie a tedy i objemu skleníkové plynů, ale běžně se nevyužívají kvůli vysokým investičním nákladům.

Situaci by přitom pro začátek vyřešily malé obecní, možná státní dotace. Se stoupající výrobou by cena zařízení rychle klesala a sluneční energie by tak brzy mohla alespoň v létě nahradit značnou část spotřeby energie domácností získávané spalováním fosilních paliv.

Globální oteplení už sice nastalo, ale vědci se dosud přou o to, zda si příroda řídí své doby ledové i neledové sama, nebo zda a do jaké míry je původcem současných klimatických změn lidská aktivita - přesněji skleníkové plyny vypouštěné do ovzduší při procesech spalování.

Problém však nespočívá ani tolik v nemožnosti dopátrat se objektivní pravdy, jako spíše v nechuti přiznat si možná rizika.

Převzít odpovědnost za činnost, na níž je účasten doslova každý pozemšťan, je pro politiky nevděčné a pro řadové občany nepopulární.

Kdo z nás myslí na lesní požáry, povodně či starce strádající v nesnesitelném vedru, než otočí klíčkem ve startéru svého auta, nebo než spálí odpadky na své zahrádce?

Žádné dohody, sankce, pokuty, žádné daně nebudou dosti účinné, pokud si nepřiznáme svůj osobní díl odpovědnosti na riziku, které přinášíme světu, tedy sami sobě navzájem.