Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

Leo Pavlát ředitel Židovského muzea v Praze

Rozmlouvání s těmi, jimž se říká celebrity, si v českých tiskovinách, a zdaleka ne jen těch bulvárních, vydobylo stejně pevné místo, jaké zde náleží zásadním, pro život nezbytným informacím: počasí, programům televize a reklamě na mobilní telefony.

Jako se střídají slunečné a deštivé dny, tak se na obřích barevných fotografiích střídají stále stejné tváře vznášející se v moři otázek a odpovědí.

Všichni dotázaní dobře vaří a rádi poví co. Některé celebrity přitahují nadpřirozené úkazy či jsou jim vlastní léčitelské schopnosti.

Dotyčného však nevidíme a neslyšíme, jenom se k němu pročítáme. A tu, abychom si plně prožili ono skvělé setkání, nacházíme za každou čtvrtou odpovědí závorku a v ní slůvko "smích".

Byly doby, kdy se v závorce našich novin dostávalo nápovědy jiného druhu

"Slavíte padesátiny. Máte pocit, že jste něco nestihl?" ptá se novinářka.

"Tím naznačujete, že toho času už moc nemám," odpovídá celebrita a v závorce za těmi slovy čteme: "Smích".

"Jste znám svou nekonformností. Oslava nebude?" pokračuje rozhovor. "Rozhodně ne," praví celebrita. "To jako by se říkalo: Jak dlouho tu ještě bude oxidovat?" A v závorce se opět skví: Smích".

Takové závorky napovídají, že slova před nimi nejsou sama o sobě dost přesvědčivá. Celebrita si není jista, že její humor je dostatečně oslnivý, a proto se, jaksi návodně, směje.

Byly doby - a nejsou ani tak vzdálené - kdy se v závorce našich novin dostávalo nápovědy jiného druhu. Místo slova "smích" se objevovalo "potlesk", případně "skandovaný potlesk".

Tak se ti, kdo nechodili na komunistické sjezdy, měli lépe identifikovat s vrcholnými okamžiky oněch partajních dýchánků.

Z dnešního tisku naproti tomu známe i vysvětlující závorky negativní. Zpovídaný v odpovědi na dotaz praví: "To si můžete ověřit." Nebo: "Proč se ptáte?" Či: "To tedy nevím…"

Následné závorky dobarvují jeho postoj slovy: "Rozhorleně." "Zvýšeným hlasem." "Vrtí hlavou."

Existuje celebrita, která nevěří ani takovým či jiným reportérským upřesněním a pro jistotu svůj výraz popíše sama: "Nad tím pozvedám obočí," říká onen muž s oblibou novinářům. Případně: "Zvedám varovně prst".

To už však jsme, jak tušíte, ve světě politiky, zatímco smích v závorce, který v tisku přece jen převažuje, zůstává doménou herců, bavičů, zpěváků, moderátorů Novy a televizních soutěží.

Díky takovým závorkám už žádný čtenář nemůže pochybovat, že celebrity, které k nám mluví, jsou vždy v dobré pohodě. Jsou takové, jak je známe, je s nimi legrace, jsou prostě super.

Je to zvláštní věc. Čas od času si můžeme přečíst rozhovor i s jinými lidmi: úspěšnými v tom či onom oboru nebo jinak zajímavými - poznatky, dovedností, lidskou zkušeností, osudem.

Když k nám však tito lidé z novin promlouvají, poznámku zda a proč se při tom smáli, nenajdeme. Znamená to, že jsou morousové či namyšlení nadutci?

Jistě ne. Jenom se - na rozdíl od celebrit - nikomu nepodbízejí. Ani na okamžik nemusí nic předstírat, protože jejich život nezávisí na časopisech, anketách a televizi.

Nebojují věčný zápas o popularitu, nemusí být super. A proto se ani nemusí smát v závorce.