| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
| Zprávy: ČR |
| úterý 5. srpna 2003, 09:03 SEČ |
| Radiofejeton: Klaus versus Lampedusa |
 |
| Z pera Karla Hvížďaly Shodou okolností jsem v krátkém časovém odstupu četl dvě věty. V jedné z nich se v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes Václav Klaus postěžoval, že se neumí vůbec pohybovat ve dvaašedesáti místnostech zámku v Lánech. Řekl: "Nedovedu mít kávu v jedné místnosti, počítač v druhé, postel ve třetí, oběd ve čtvrté a tak dále." Giusepe Tomasi di Lampedusa ve své slavné knize Gepard zase napsal: "Nemohl bych nikdy žít v domě, ve kterém bych znal všechny pokoje." O čem tento protipólný vztah k privátnímu prostoru vypovídá? Nejspíš hlavně o rozdílné kultuře, z které oba autoři pocházejí. První je odchován mýtem české chaloupky, který se zrodil díky národovcům v XIX. století, kteří svůj privátní prostor nalezli jen v jazyce, jenž přežil na venkově. Druhý je odchován hradem a zámkem a svůj úděl odpovědnosti za druhé hrdě nese. Hrad, v němž žije, musí mít pro něj tajemství, jako ho má budoucnost. První postoj vyplýval původně ze snahy odreagovat si komplex z neúplné společenské skladby, ale - jak napsal přesně historik Jiří Rak - i z odehnání skepse plynoucí z neexistence české filosofie. Proto Karel Vinařický píše Čelakovskému: "Jděte k lidu do školy. Lid básníky zpívati naučil a snad i mudrce zdravému rozumu učiti bude." A proto Václav Hanka zpívá: "Vystavím si skromnou chaloupku, všechno čisté jako na sloupku. Réví, stromoví a křoví vůkol ní, budou dávat chládek k hovění." Druhý postoj je prostý mýtů, většině nepodlézá a suše konstatuje: "Hněv a výsměch jsou panské; rozlítostněnost a lamentace ne. Chtěl bych vám naopak dát recept: Když potkáte nějakého pána, který si naříká a stěžuje, podívejte se na jeho rodokmen; a brzy tam najdete suchou větev." Z chaloupky je slyšet nářek, z hradu srší hněv. Chaloupka ukolébává, hrad mobilizuje síly a nutí lidi k vzájemnému soutěžení. V chaloupce je člověk uzavřen, hrad dominuje krajině a je z něj rozhled široko daleko. Kolem chaloupky je chládek k hovění, kolem hradu se šikují vojska k boji. Lidé z chaloupky jsou oběťmi dějin, lidé z hradu dějiny vytvářejí. Důsledky našeho národovectví v devatenáctém století jsou známé: Reálný stav světa jsme ignorovali a vše kolem sebe jsme viděli jen tak, jak jsme vidět chtěli, jak to pro nás bylo pohodlnější - aby to, co vidíme, na nás nekladlo velké nároky. A kdyby bylo nejhůř, v Blaníku přece spějí naši chrabří rytíři... |
| | |
| ||
 | ||
| | |
| ||
| Akciové trhy: 00:42 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
