| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
| Zprávy: ČR |
| čtvrtek 24. července 2003, 09:03 SEČ |
| Radiofejeton: Morava básnická |
 |
| Z pera Jiřího Peňáse My v Čechách můžeme být rádi, že máme Moravu, která byla vždycky trochu opožděná ve vývoji. To se dnes ukazuje jako přednost a výhoda, protože většina dobrých věcí už byla. Takže na Moravě všechno trvá déle, díky čemuž se kvalita také lépe usadí a využije. Například to platí pro poezii, protože v Čechách už pro ni skoro není místo a básníci se za sebe stydí, zatímco na Moravu, kde mají lidé obecně delší vedení, tento úpadek ještě nedorazil. Tohoto sklonu k zaostávání tam využívají lidé jako Kuběna, Pluháček, Frič i další, kteří pořádají básnické festivaly, a v moravských nakladatelstvích vychází většina básnických sbírek, které se však moc neprodávají, a když už, tak v Praze, protože tam zase mají Češi náskok v ekonomice, i když to také není žádná sláva. Zlatá éra české poezie, která začala ve dvacátých letech objevem poetismu, se Moravy příliš netýkala, protože na takové modernistické výmysly nebyla zvědavá a ani je nemohla pochopit. Praha musela ukazovat, že je stejně modernistická jako Paříž, vlastně ještě modernističtější - vezměte si jen kubistické židle, které nejsou vidět nikde jinde - a navíc se na nich nedá sedět. To Morava, která se přirozeně svažuje k jihu a je díky tomu více napojena na slunce a pomalejší proudění života, věděla, že móda odplyne a že ovoce je lepší, když dozraje, naloží se a udělá se z něj špiritus. Radikalismus umělecký šel v Čechách často ruku v ruce s radikalismem politickým, což se chvíli zdálo revoluční a zajímavé, po čase strašné a ničivé. Já v Čechách možná naivně věřím, že Moravák se dá hůře zapojit do plánů na světskou obrodu světa, protože na to má on církev, byť na ni někdy nadává, jako to dělal Jakub Deml. Od něj má moravský básník i získaný sklon k hádavosti, vzteklosti a antisemitismu (i když proti konkrétním Židům nic nemá, naopak), ale to je jen jakási krajová povinnost, za kterou se pak básník zase dojemně kaje a snaží se ji kompenzovat širokým objetím a nářečními prvky, což na chladnějšího Čecha platí. Čech se vůbec domnívá, že na Moravě má pro sebe zaručen jakýsi mentální skanzen rázovitých povah, ale to se trochu mýlí. Morava totiž byla vždycky schopna budit dobré zdání, které bylo nad její možnosti. Ale musíme říct, že to je přece velký poháněč poezie: svár mezi ideálem a skutečností. Do Prahy to přirozeně táhlo básnické mladíky, kteří se na Moravě narodili, z nichž někteří brzy zemřeli (Jiří Wolker), jiní po ní nepřestali toužit a vzdychat (František Halas i Vítězslav Nezval). Moravské dětství se v básních těchto básníků nikdy nepřestalo ozývat, což jen potvrzuje teorii jiného jejich krajana Sigmunda Freuda o rozhodující vlivu zážitků z ranného dětství. Když se v Praze situace zhoršila, mohli už moravští básníci zůstat doma a vymysleli Skácela a Mikuláška, kteří jsou pro Brno něčím jako Goethe a Schiller pro Výmar, přičemž je výhoda, že se neví, který je který. Moraváci si nad tím hlavu nelámou, protože je to ještě ani nenapadlo. Tak jim to tady napovídám. |
| | |
| ||
 | ||
| | |
| ||
| Akciové trhy: 00:55 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
