| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
| Zprávy: ČR |
| čtvrtek 24. července 2003, 09:55 SEČ |
| Analýza: Rétorika bez koncepce |
 |
| Petr Fischer Při poslechu či čtení záznamu včerejší parlamentní rozpravy nad návrhy vládní reformy veřejných financí může čtenář získat dojem marnosti a zbytečnosti. Bylo opravdu nutné vynášet do společenského auditoria tolik pochybných srovnání, hyperbol, metafor a rádobyvtipných dloubáků pod žebra vládní koalice či přímo do slabin premiéra? Nebylo možné se bez těchto prázdných a místy otravných cvičení v rétorice obejít? V žádném případě. Opozice zcela logicky využila příležitosti k tomu, aby dala vládě za její snahy co proto, přičemž se ovšem jaksi mimoděk odhalilo i to, jak silné respektive slabé argumentační pole k tomu využívá. Za zmínku nestojí jen míra nevkusu, kterou zejména poslanci ODS posunuli za dosud dosažené hranice. Zajímavé je i to, jak se v mnoha vystoupeních jindy ostře oddělená levo-pravá opoziční rétorika slévala v jednolitý populistický proud samoučelného bušení do vládní hlavy. Šlo-li o to, ukázat mohutnost odporu a přitáhnout pozornost voličů zmožených letním vedrem, pak se práce zdařila. Jestliže však opozice chtěla přesvědčit o tom, že je to ona, kdo je připraven okamžitě nahradit vládní postup ucelenější vlastní představou, pak se jednalo jen o mrhání energií. Komunisté a ODS vědí moc dobře, co nechtějí, už méně jasno však mají v tom, co je třeba udělat - teď a tady. Opoziční rétorická smršť po námavé a úporné hledačské práci nakonec přece jen obsahuje několik zajímavých námětů, které by vláda a její poslanci při dalším rozpracování svých návrhů neměla přehlédnout. Předně: je opravdu tak jisté, že rozsáhlé škrty a daňové posuny nahoru i dolů budou působit prorůstově, jako to včera tvrdil předseda české vlády. Snížení daní podnikům tomu nasvědčuje, jenže česká ekonomika je dlouhodobě tažena spotřebou domácností, a těm se po plánovaných změnách nebude dýchat volněji. Takže - nula od nuly pojde. K tomu je třeba přičíst i druhou racionální námitku. Vládní plán reformy veřejných financí je nebývale ostrý k drobným podnikatelům, kteří jsou považováni za jakési živné pojivo zdravé ekonomiky. Jakmile toto pojivo začne ztrácet na životnosti, drolit se a vysypávat z hospodářského soukolí, začne se zadýchávat i celá ekonomika. Vláda toto riziko dosud podceňuje, při úpravě reformních zákonů to bude moci ještě částečně napravit. Ale vzhledem k tomu, že jedno plus ve vládním návrhu vyvažuje druhé minus to bude velmi obtížné. Z výše zmiňované prorůstové nuly tak snadno může být motivační minus. To nejpodstanější na závěr. ODS tvrdí, že předložená reforma je jen soubor nesourodých kroků, jakýsi po domácku zflikovaný aušus, jemuž chybí jasný cíl. Není to tak úplně pravda. Cíl reformy je přece už delší dobu jasný: snížit schodek rozpočtu na 4 % HDP. Námitka nesourodosti je naopak naprosto oprávněná. V českém prostředí to ovšem není nic nového, Koncepčnost je vlastnost, kterou čeští politici ztratili někde kolem roku 1992, kdy se zdálo, že přítel trh už dostal dostatek prostoru k tomu, aby se o směřování hospodářství postaral sám. Když se přišlo na to, že to dost dobře nejde, začalo se flikovat. A to trvá dodnes. Bojácný Špidla jen podlehl tradici, kterou začali jeho brikolérští předchůdci. To není omluva, jen připomenutí, které naneštěstí ve včerejším opozičním hněvu zaniklo. |
| | |
| ||
 Archiv analýz BBC | ||
| | |
| ||
| Akciové trhy: 00:55 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
