| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
| Zprávy: ČR |
| středa 16. července 2003, 08:52 SEČ |
| Analýza: Špidla objevuje Ameriku |
 |
| Daniel Kaiser Postoje americké administrativy ke špičkovým politikům této malé středoevropské země vyvolávají v České republice určitý údiv. Jak to, že pán Bílého domu, pravicový republikán George Bush, přijímá levicového socialistu Špidlu, a pro svého českého ideového souputníka, prezidenta Václava Klause, si zatím čas nenašel? Bushův postup má patrně tři hlavní důvody. Jsou to některá Špidlova politická opatření, dotýkající se amerických zájmů, dále postoj, který premiér zaujal v době irácké války a očekávané rozhodnutí pražské vlády ohledně způsobu ochrany českého vzdušného prostoru. Na Bushovu vládu, dobře informovanou velvyslancem Craigem Stapletonem, jistě udělalo dojem to, že Špidla před rokem splnil slib daný Američanům před volbami a vykázal z úřadu vlády Miroslava Šloufa a jeho lidi. Šlouf, hlavní poradce Špidlova předchůdce Miloše Zemana, coby bývalý komunistický funkcionář a člověk s neprůhlednými kontakty ve Spojených státech, zřejmě nepožíval důvěru Američanů. Špidla si u nich dále polepšil tím, že jeho vláda zrušila Zemanovým kabinetem plánovanou koupi stíhaček Gripen, vyráběných britsko-švédským konsorciem. Zamýšlenou zakázku od počátku provázelo podezření, že byla zmanipulována a že ostatní uchazeči, včetně jednoho amerického, nebyli v rovném postavení. Tyto Špidlovy kroky v amerických očích jistě vyváží skutečnost, že jeho základní myšlenková východiska jsou na hony vzdálena duchu nynější vlády ve Washingtonu. Jeho přesvědčení, že evropský sociální model kapitalismu je lepší než liberálnější verze americká, se podobá ideologii mnoha evropských politiků, s nimiž měli nebo mají Američané co do činění. Republikánští prezidenti ve Washingtonu byli schopni vycházet se socialisty ve vládách západního Německa, Francie či Švédska a ani pragmatickému Georgi Bushovi nebude vadit, že Špidla upřímně věří dejme tomu v nutnost zachovat hustou síť sociálního zabezpečení. Druhý, důležitější bod si Špidla u Američanů vysloužil v prvním kvartále letošního roku, kdy jeho vláda navzdory řadě výhrad postavila Českou republiku po bok Spojených států v irácké krizi. Na rozdíl od většinou úsečného premiéra pochyboval prezident Klaus nahlas o amerických motivech a metodách. Bushova velvyslance Stapletona později Klaus dokonce rozhořčil tím, že v rozhovoru pro mnichovský list Sueddeutsche Zeitung nepřímo srovnával eventuální americké základny na českém území s někdejším pobytem sovětských vojsk v Československu. Špidlovy výhrady vůči americké politice v irácké krizi nevybočily z mantinelů evropských ohledů na Organizaci spojených národů a nezabránily nakonec ani logistické podpoře českých ozbrojených sil pro vojenskou kampaň proti Saddámu Husajnovi. A za třetí: Špidla má na rozdíl od Klause přímý vliv na rozhodnutí, od koho si česká armáda pronajme stíhačky, až jí příští rok doslouží ruské Migy. Podle odborníků na vojenskou techniku nejsou ani středně olétané americké F-16ky horším řešením než zbrusu nové, přitom dvakrát nebo třikrát dražší Gripeny. A když Špidlovi nějaké řešení doporučí odborníci i prezident Bush, proč by pak premiér neprosadil ve vládě americkou cestu? Bush na něj zapůsobil už loni v Praze během summitu NATO. Rozhodný postoj amerického prezidenta vůči Iráku tehdy značně přispěl k tomu, že se české postoje uvnitř aliance postupně přibližovaly americkým. Pro svou první návštěvu v Bílém domě si tedy Špidla vytvořil příznivé předpoklady. Česko-americké vztahy se mohou dobře rozvíjet bez ohledu na rozdílné politické zabarvení obou vlád. Washingtonu bude patrně stačit, když spojenecká Praha přestane vykazovat příznaky latentního antiamerikanismu, jak se to dělo za vlády Miloše Zemana. České diplomacie ale bude muset nadále žít s vědomím, že Spojené státy budou vzhledem ke svým zájmům a ke strategickým okolnostem vždy věnovat větší zájem takovým zemím, jako je Polsko. |
| | |
| ||
 Archiv analýz BBC | ||
| | |
| ||
| Akciové trhy: 00:44 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
