| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
| Zprávy: ČR |
| pátek 11. července 2003, 09:00 SEČ |
| Analýza: Ohláška z periferie |
 |
| Daniel Kaiser Britská Konzervativní strana a Občanská demokratická strana mají jednu společnou zkušenost. Oběma bývá sem tam upíráno místo v dobré společnosti pro jejich - prý nebezpečné - zahraničněpolitické názory. ODS, tvrdí například její vynálezce a dnešní dvorní nepřítel Josef Zieleniec, by chtěla vrátit evropskou integraci na úplný začátek, před podpis Římských smluv, a - dopovězme Zieleniecovu výtku - někam do Evropy poseté válečnými troskami. O Ianu Duncanovi Smithovi řekl v podstatě totéž včera jeho stranický kolega a konkurent Kenneth Clarke. Když před dvěma roky eurofil Clarke podlehl v boji o křeslo předsedy strany právě Duncanu Smithovi, psaly i jinak příčetné listy různě po Evropě o toryích jako o pravicových trockistech. V Pražské deklaraci ovšem není ani slovo o otáčení kola dějin nazpátek, rozbíjení nebo vystupování. Ian Duncan Smith ve svém takřka hodinovém projevu několikrát opakoval, že je stoupencem Evropské unie, s důrazným dodatkem, že by měla být progresivní. Část evropských kompetencí by nejradši znovu znárodnil - například společnou zemědělskou politiku, která kombinací dotací a cel ruinuje chudé země Třetího světa a podle Duncana Smithe vlastně živí podhoubí terorismu -, a co je důležitější, pravomoci, které ještě drží národní vlády, by už jim měly zůstat a ne, jak předpokládá návrh evropské ústavy, se přesunout na evropskou úroveň. S vývody britského kolegy šéf českých opozičních demokratů Mirek Topolánek úplně souhlasil, sám by to prý lépe říct neuměl. Všechny tři strany - ODS, Konzervativní strana i Právo a spravedlnost - apelují na vlády svých zemí, aby vypsaly referendum o ústavě. Na Evropu mají názor, kterýému nelze upřít právo na existenci a který mimochodem alespoň v nějaké latentní formě sdílí asi podstatná část, možná většina evropské veřejnosti. Čím to, že se stranám, které evropskou integraci chtějí přibrzdit, nedaří na brzdu dosáhnout? Problémy spjaté s evropskou integrací se těžko prodávají. Ukázalo se to naposledy tady - z kampaně a diskuse před referendem se o Evropské unii dalo vyzvědět zhruba tolik, že se do ní dá vstoupit. Ale ani ve starých členských zemích není informovanost o Evropě výrazně lepší. V jednom průzkumu před dvěma lety se zjistilo, že třetina Britů neví, že jejich země je v Evropské unii. Většina Němců, Francouzů nebo Řeků netuší, jakým způsobem vznikají evropské zákony - které už ve většině členských zemí tvoří víc než polovinu legislativy. Návrh nové ústavy přitom proces srůstání Evropy ještě urychluje. Euroskeptici a zdrženlivci vědí, že proti tomu v zásadě nemají jinou zbraň než monotematické referendum, protože parlamentní volby se zpravidla lámou na všem možném, jen ne zahraniční politice. Proto vznikají iniciativy typu Pražská deklarace. I kdyby se ale signatářům splnil jejich sen a o evropské ústavě by mohli rozhodovat lidé - a v Británii, kde o referendum je asi největší zájem, by se takové referendum konalo asi jen přes mrtvolu premiéra Blaira - ocitnou se ještě před nelehkou výzvou onen lid probudit. |
| | |
| ||
 Archiv analýz BBC | ||
| | |
| ||
| Akciové trhy: 00:54 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
