| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
| Zprávy: ČR |
| pátek 04. července 2003, 09:21 SEČ |
| Radiofejeton: Politicky pragamaticky |
 |
| Z pera Leo Pavláta Před 65 lety touto dobou se v lázních Evian na břehu Ženevského jezera konala jedna z mnoha konferencí, které se v moderních dějinách pokoušely zmírnit lidské utrpení. Rovnou řeknu, že výsledky jednání byly chabé a většinou jen prohloubily zoufalství těch, kterým konference měla pomoci. Přesto i dnes stojí za to o ní mluvit. Třeba jen proto, abychom na dokonaném díle jasněji nahlédli, k čemu vede neodporování tyranům a chladnokrevný politický pragmatismus. Podnět k evianské konferenci dal americký prezident Roosevelt a její cíl byl jediný: pomoci více než 200 000 Židů uprchlým z Hitlerem ovládaného Německa a Rakouska. Ti, kteří na útěku před zvůlí hledali střechu nad hlavou, byli nejrůznějších profesí, navyklí živit se poctivou prací. Evropané, kteří ctili demokratické hodnoty a respektovali zákon. Společenství mužů a žen všeho věku, dětí. O jejich bytí a nebytí jednali v Evianu zástupci více než 30 zemí. Představitelé dalších 16 států se raději neukázali - aby svou účastí nepodráždili Hitlera. Ti, kteří jenom nepřijeli, ale byli opravdu ochotni jednat, usilovali o jediné: Aby z nacistického panství neprchaly ožebračené lidské trosky, které jsou jiným na obtíž, ale aby se s Německem předem dohodlo, kam vyhnaní Židé půjdou. Jinými slovy: nebude-li je nikdo chtít, ať zůstanou, kde jsou. Tváří v tvář diktátorovi to jistě bylo nanejvýš pragmatické řešení a stejně dělně se jednalo i o dalších otázkách. Třeba kolik z uprchlíků, kteří už Hitlerovo panství opustili, možno v té které zemi přijmout. Americká vláda se zavázala, že po 5 letech obnoví imigraci pro běžence z Německa, Rakouska a Československa, ale ročně jich nemělo být víc než 27 000. Británie, která spravovala tehdejší mandátní Palestinu, sem židovské přistěhovalectví v podstatě odmítla. Australský zástupce se nechal slyšet, že jeho země nemá rasové problémy a „nemá v úmyslu je zesíleným přistěhovalectvím importovat". Nakonec však přece jen souhlasil s tím, aby se k protinožcům vystěhovalo 15 000 uprchlíků během tří let. Velkoryseji se projevila Dominikánská republika; ta v Evianu nabídla přijetí až 100 000 Židů. Její zástupce však nedodal, že jen málokdo z nešťastníků pronásledovaných nacisty bude moci splnit více než náročné vstupní podmínky. A pak také bylo v Evianu Švýcarsko. Ústy svého delegáta prohlásilo, že „nevstoupí do války s Německem kvůli židovským uprchlíkům". A snad aby si nacisté o Švýcarech opravdu nemysleli nic zlého, země helvetského kříže přišla o čtvrt roku později s iniciativním návrhem: ať židovští emigranti z Německa dostávají doma do pasu razítko s velkým J - zkratkou německého označení pro Židy: Jude. Tak se hned zkraje pozná, koho do země nevpustit. Takto se před 65 lety hovořilo o pomoci lidem, kterým šlo o život. Čtyři měsíce po neúspěchu evianské konference se v Německu uskutečnil pogrom křišťálové noci. A o tři a půl roku později se o Židech jednalo u jezera znovu - ne už Ženevského, ale Wannsee. Této konference se už účastnili jen Němci a proslula jako místo, kde se rozhodlo o „konečném řešení židovské otázky". Konference v Evianu upadla v zapomenutí. Tak jako mnohé další činy appeasementu a politického pragmatismu. |
| | |
| ||
 | ||
| | |
| ||
| Akciové trhy: 00:54 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
