Adam Drda analytik BBC

Drží předseda Grebeníček otěže strany pevně v rukou?

Referendum o Evropské unii nicméně ukázalo, že to není tak docela pravda.

Přestože oficiální stanovisko komunistů znělo, že se voličům "nedoporučuje" hlasovat pro vstup do unie, několik místopředsedů veřejně vyhlásilo, že se přesto vysloví pro.

Šéf strany Miroslav Grebeníček na to před několika dny zareagoval prohlášením, že by se jim taková nedisciplinovanost neměla tolerovat.

Rozkol kvůli unii

Zdá se, že v česko-moravské komunistické straně, kterou politologové označují za extrémně-populistickou a kterou podle průzkumů stabilně podporuje asi patnáct procent voličů, opravdu dochází k jistému rozkolu.

Už pár dní před začátkem referenda dával Miroslav Grebeníček najevo nespokojenost s těmi "soudruhy", kteří se rozhodli navzdory stranickému usnesení podpořit vstup země do Evropské unie.

Jedná se především o místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše, Miroslava Ransdorfa a Zuzku Rujbrovou.

Zejména o Dolejšovi se tehdy v novinách psalo, že je ohrožena jeho pozice - vedení strany ale přispěchalo s ujištěním, že jde o žurnalistické spekulace.

'Různé názory tolerujeme'

Grebeníček, který straně šéfuje už deset let, si to ale zjevně nemyslí a o víkendu prohlásil, že s příliš svéhlavými funkcionáři je třeba - jak zaznělo v tisku - "neodkladně skoncovat".

Řekne-li takovou věc komunista, zní to vcelku hrůzostrašně - šéf poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik však ujišťuje:

"Chci prohlásit a také ubezpečit, že naše strana nehodlá za názorovou různost žádným způsobem někoho ostrakizovat, vylučovat, ani trestat, neboť jiný názor není důvodem ke kádrovému řešení," říká tradičním soudružským jazykem předseda komunistických poslanců.

Dodává, že komunisté nejsou absolutní euroskeptici a že navíc usnesení jejich výkonného výboru, které vyzývalo k hlasování proti Evropě, bylo pouze doporučující.

Totéž tvrdil před plebiscitem i místopředseda komunistů a KSČM Vojtěch Filip:

"Vedení strany respektuje usnesení, které přijal výkonný i ústřední výbor strany a které umožňuje každému rozhodnout se podle sebe, protože jde o doporučení."

"Stanovy strany osobní názor členů respektují, předseda i všichni místopředsedové však ve svých vystoupeních hájí nebo alespoň připomínají i kolektivní názor," říká komunista Filip.

Slova o názorové svobodě jsou ale v rozporu s tím, co prohlašuje Grebeníček.

Ten o víkendu v Prostějově neposlušné poslance vyzval, aby sami zvážili, zda jsou schopni zastávat posty ve vedení strany.

Dodal, že jsou to "pragmatici, kteří jdou na ruku sociální demokracii" a že pokud se nad sebou nezamyslí sami, "učiní tak rozhodně příslušný orgán KSČM".

Dolejš 'kritičtější než předseda'

Místopředseda komunistů Jiří Dolejš ve středu řekl, že ústřední výbor KSČM ho teoreticky může odvolat a vyjádřil se i k napětí ve straně:

"Nevím, jestli se jedná přímo o rozkol, ale v každém případě se názory na to, jakým směrem by strana měla pokračovat, různí."

"Osobně daleko více akcentuji reálpolitiku, tedy to, že strana nesmí být pouze mluvčím ubohých či deprivovaných a ventilovat jejich kritické názory, ale měla by také nabízet řešení reálná v nejbližších letech, nikoli pouze v dlouhodobé perspektivě."

Jiřímu Dolejšovi vadí i přílišné sbližování KSČM s rovněž opozičními pravicovými občanskými demokraty, čímž naráží například na jisté vzájemné porozumění Miroslava Grebeníčka a prezidenta Václava Klause.

Zároveň se prý obává "návratu do minulosti v duchu stalinismu".

"Do strany jsem vstupoval v roce 1989, a už tehdy jsem měl velice kritický vztah k tomu, co strana prováděla a reprezentovala. Současný předseda je členem daleko déle a i když jeho názor je také kritický, troufám si říci, že moje kritika je vyhraněnější," říká Jiří Dolejš.

Společná témata přetrvávají

I když je zřejmé, že názorový střet v KSČM se prohloubí, těžko z něj zatím vyvozovat něco zásadního pro demokratickou společnost.

Jednak má Miroslav Grebeníček uvnitř strany velice silnou pozici a jednak zbývá hodně témat, v nichž se shodnou jak "rebelové" tak předsedovi stoupenci.

Silnou nákloností k nejrůznějším diktaturám počínaje a nenávistí k "americkému imperialismu" konče.