| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
| Zprávy: ČR |
| středa 18. června 2003, 09:16 SEČ |
| Analýza: Mnoho povyku pro jeden non-statement |
 |
| Daniel Kaiser Že Václava Klause zkritizovali komentátoři v pondělních vydáních novin, je normální a srozumitelné. Nesrozumitelný byl totiž prezident, v klíčovém okamžiku českých dějin - jak referendum sám opakovaně označoval - dělal drahoty se svým názorem. Pak ale prezidentská kancelář přešla do protiofenzivy - včera Mladá fronta otevírala zprávou, ze které vyplývalo, že Václav Klaus měl problémy se na veřejnoprávní kanál se svým názorem dostat. Nechme stranou, že šlo spíš o to dostat se na obrazovku, že Klaus s sebou tentokrát žádný názor neměl. Důležitější je, že televize prezidentovi nedala šanci hned v sobotu a v neděli se pak nejdřív snažila usadit ho k jednomu stolu s předsedy politických stran, což by ji u Václava Havla ani nenapadlo. Zvláštní zacházení, kterého se v ČT dostávalo Havlovi, by Klaus rád zdědil, ačkoliv mezi jednotlivými koly prezidentské volby sliboval snést Hradčany zpátky na zem. Když už se ale takhle proměnil, je nepsanou povinností České televize dát mu prostor, jaký při jiných příležitostech bez mrknutí oka poskytla třeba premiéru Špidlovi. Jinak jen přiživuje různé spekulace: že právě Klaus se s redaktory ČT střetl při televizní krizi před třemi lety, že naopak mezi vládou a ČT nastala po loňských volbách taková fluktuace, až člověk pomalu neví, jestli je dotyčná osoba ještě redaktor nebo už mluvčí nějakého ministra. Včera odpoledne si pak do zvířené vody ještě přidupnul ministr zahraničí Cyril Svoboda. Po příletu z Evropy českým novinářům prozradil, že se evropští ministři zahraničí pozastavovali nad tím, jak nejasně se prezident po referendu vyjadřoval. Co Svobodovi ten který jeho evropský kolega řekl mezi čtyřma očima, nevíme a - upřímně řečeno - nám po tom zas tak moc není. Osobní hovory jsou od toho, aby se nevytrubovaly do světa. Když už šéf diplomacie potřebuje vést nekonečnou válku s Klausem, mohl by používat rafinovanější metody, například takřečené nejmenované zdroje. Jenže ministr už si ve svém bojovém zápalu asi nedá říct. I když by měl. V pondělí Česká televize zveřejnila zajímavý průzkum. Z dotazování u 19 tisíc respondentů vyplynulo, že 40 procent účastníků referenda jinak volí ODS. Vládní strany se dohromady nedostaly ani na třicet procent. Je to zdrcující zpráva o vládní kampani: přestože lidovci a sociální demokraté kampaň šili na míru hlavně svým voličům, - zdůrazňovaly se hmatatelné materiální výhody členství a tiskly se speciální letáky pro důchodce a pro křesťany -, odpůrce vstupu mezi vlastními sympatizanty pohnuli nanejvýš k tomu, aby k referendu vůbec nechodili. Proto je těžko pochopitelný ten triumfalismus a otevírání vnitropolitických účtů, které po referendu propuklo u některých vládních politiků. Je možná těžké si zvyknout, když předseda konkurenční partaje najednou povýší na Hrad. Některým lidem v České televizi třeba přijde zatěžko navlékat si na nového prezidenta stejné rukavičky jako na prezidenta bývalého. Hlavně se ale znovu potvrzuje, že na Václavu Klausovi už dlouho není nejzajímavější, co říká (občas totiž ani Klaus nemá co říct), nýbrž stupeň vášní, které vyvolává tím, že je. |
| | |
| ||
 Archiv analýz BBC | ||
| | |
| ||
| Akciové trhy: 00:54 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
