Adam Drda
Věcně vzato by volba tzv. velké vysílací rady neměla být problém: její stará sestava kvůli arbitráži se CME a kvůli dalším výhradám koaličních politiků před pár dny padla, ale protože jde o správní instituci k mediálnímu provozu nezbytnou, nemělo by se s obnovou otálet.
Proti tomu na první pohled nemůže nic namítat ani opozice, avšak jak už to bývá, věc má politické háčky. Především je tu způsob rozdělení vlivu v nové radě: premiér Vladimír Špidla se sice dohodl s šéfem ODS Mirkem Topolánkem, že při volbě třinácti radních by měl být respektován princip poměrného zastoupení, avšak zatím není jasné, co si po tím kdo přesně představuje.
 |  |  |  |  | | | Někteří bývalí radní nebudou mít s uhájením své důstojnosti tak docela lehkou práci. | |  |  | |  | Například unionisté a lidovci by podle zmíněného principu měli být při dělení postů v radě považováni za jeden politický subjekt, protože do sněmovny kandidovali dohromady, pod hlavičkou Koalice; navíc by měli získat méně křesel, než komunisté, což se jim nepochybně nebude líbit.
KSČM v radě představuje zjevnou potíž: proč by zrovna strana, jež v zemi léta propagandisticky zneužívala sdělovací prostředky a jež se nikdy neodpoutala od své minulosti, měla mít několik zástupců v orgánu, který mimo jiné dohlíží, aby média nebyla zneužívána?
Jako složité se zřejmě ukáže i dohadování mezi ODS a rozpolcenou ČSSD. Obě mají "máslo na hlavě" z minulosti, protože v rámci opoziční smlouvy si nejprve rozdělily v bývalé radě vliv a pak nad ní držely ochranou ruku.
Poslanečtí "mediální experti" obou stran se na prohřešcích 'velké' vysílací rady podepsali v zásadě stejně, jako samotní její členové - jeden z nich, dlouhodobě rebelující radní Arnošt Wagner dokonce otevřeně mluví o tom, že Radu ovládal "ódeésácký" tandem Ivan Langer-Petr Štěpánek.
Občanští demokraté a podstatná část ČSSD však dnes svůj podíl nepřiznávají, a na místě je tedy obava, koho a s jakým záměrem nakonec do rady vyšlou.
Dál je tu otázka budoucnost instituce: Vladimír Špidla a ministr kultury Pavel Dostál navrhují, aby noví radní působili jen dočasně, dokud nebude zákonem zřízen nový správní úřad, který radu nahradí. Je to zřejmě rozumné řešení, protože úřad by pomohl mediální sféru odpolitizovat, ale aby to prošlo, musela by koalice udržet naprostou jednotu.
ODS ani komunisté totiž takový návrh zřejmě nepodpoří, v obavě ze ztráty vlivu, ze strachu, že teď elektronická média opanuje vládní koalice. Všechno tedy nasvědčuje tomu, že sněmovnu čeká vleklé dohadování.
Dnes také - podle všeho naposledy - zasedá odvolaná rada, aby se oficiálně dohodla, jak ukonči svou činnost a jak bude postupovat proti obviněním z korupčního jednání - zejména proti těm, která vznesl Pavel Dostál.
Ten ve sněmovně prohlásil, že Rada "v oblasti rozhlasových licencí, bohužel, na první pohled to tak vypadá, že nestydatě kupčila a nedbala rozhodnutí soudních orgánů".
Podle toho, co se zatím ví například o udělení licence Radiu Sázava, nebudou mít někteří bývalí radní s uhájením své důstojnosti tak docela lehkou práci. Už dopředu si ji sami zkomplikovali, když začali - dle mnoha právníků absurdně - zpochybňovat, zda je premiér na návrh sněmovny vůbec sesadil oprávněně.
Jediný Arnošt Wágner vydal oficiální prohlášení, v němž mimo jiné říká, že své odvolání akceptuje od okamžiku, kdy ho sněmovna předsedovi vlády doporučila. |