| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
| Zprávy: ČR |
| úterý 18. března 2003, 10:17 SEČ | ||||||||||||||||
| Analýza: Politici a dominantní hlas | ||||||||||||||||
 | ||||||||||||||||
| Adam Drda Prezident Václav Klaus dal včera opakovaně najevo přání, aby postoj českých politiků k úderu na Irák byl jednotný a nedostal se do rozporu s "dominantním hlasem" veřejnosti. Onen "dominantní český hlas" ukazují poslední průzkumy veřejného mínění a zní vcelku zřetelně: Žádná válka, do ničeho se neplést!
To česká vláda zatím v praxi tak úplně neudělala - jen k tomu politicky nakročila. Její postoj v zásadě vystihuje rčení "ani ryba, ani rak". Když před časem Američané požádali Česko v souvislosti s Irákem o pomoc, ocitl se kabinet Vladimíra Špidly v potížích: jeho vůdčí postavy věděly, že by bylo krajně obtížné a koneckonců i partnersky neseriózní žádost odmítnout. Zároveň jim bylo jasné, že musejí protlačit poslaneckou sněmovnou příslušné usnesení. Koaliční strany byly přitom v názoru na zásah proti Iráku vnitřně rozpolcené - a Špidla, který sám zřejmě neměl vyhraněný názor, nechtěl riskovat ve straně bouři kvůli dalšímu tématu. Komunisté se navíc postavili proti českému podílu na vojenské akci a ODS vyžadovala jednotný koaliční postoj. Vláda tedy rezoluci formulovala tak, aby měla co největší šanci projít bez pomoci opozice a přitom aby Američany nezklamala: Česko podle ní může na vojenské akci participovat, bude-li kryta OSN, kterážto podmínka se však nevztahuje na vojáky-chemiky: ti mohou být za všech okolností nasazeni do "záchraných a humanitárních akcí". Jelikož žádnou bojovou jednotku Česko stejně nabídnout nemůže, situace se věcně vyřešila a to v zásadě platí dodnes. Je to ovšem řešení - řekněme - "nepříliš odvážné". Politické postoje prezidenta, premiéra i celého kabinetu vyznívají mnohoznačně, neustálé ujišťování, že česká jednotka bude působit jen "humanitárně" působí jako vytáčka, jako snaha nedostat se za žádnou cenu do konfliktu s veřejností a naplnit výše zmíněný prezidentův požadavek. Je ale povinnost politika vyjadřovat nálady majority? Jakýsi klasik napsal, že "demokracie v žádném případě neznamená vládu lidu" - myslel tím, že politik se má řídit hlavně tím, co považuje za mravné a správné, i kdyby devadesát procent voličů mělo opačný názor. Ti si ho přece zvolili, protože mu věří, že za ně zásadní věci rozhodne líp. Tuzemská "státnická opatrnost" je jistě motivována i obavou ze silných států Evropské unie, do níž má Česko co nevidět vstoupit, zejména tedy z Německa a Francie. Ani z tohoto pohledu to ale není dvakrát racionální postup: kdo se chce zavděčit všem, zpravidla se nezavděčí nikomu. Představitelé české vlády sice jsou v praxi vázáni parlamentní rezolucí, ale přesto snad mohou vyjadřovat své názory. Právě vzhledem k postoji české veřejnosti by bylo na místě, aby mnohem víc než o diplomatických či technických složitostech mluvili o tom, že režim Saddáma Husajna vyvolal dvě války, zavraždil a zmrzačil statisíce lidí, milióny jich udržuje v nesvobodě a chudobě a ještě k tomu podle mnoha zdrojů podporuje terorismus. Aby opakovaně odpovídali na otázky, zda se z mravního hlediska proti takovému režimu má nebo nemá aktivně vystoupit. Člověk by to obzvlášť očekával od představitelů země, která se za mohutného přispění Američanů sama teprve nedávno vyhrabala z diktatury. | ||||||||||||||||
| | |
| ||
 Archiv analýz BBC | ||
| |
| Další informace: | |
| |
 | 17. března 2003 Analýza: Nepřítel státu |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 00:40 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
