| pondělí 24. února 2003, 16:04 SEČ | | Analýza: Pod drobnohledem | 
| Ondřej Štindl
Začíná týden, v jehož závěru by Česká republika mohla mít řádně zvoleného prezidenta. Není divu, že si politici a média ještě chtějí toho předvolebního třeštění na poslední chvíli užít. Víkend s jeho rozšířenými vydáními novin a diskusními pořady v televizi pro to poskytl víc než dostatečný prostor.
Dochází přitom ale k jednomu dosti pozoruhodnému úkazu - v pátek na Hradě budou o zvolení usilovat dva kandidáti. Podrobného zkoumání se ale dočkaly minulost a názory jen jednoho z nich - kandidáta vládní koalice Jana Sokola.
 |  |  |  |  | | | Sokolův význam paradoxním způsobem uznal i komunistický režim, který si ho cenil tak, že ho nechal pracovat v oboru i jako signatáře Charty 77. | |  |  | |  | Do jisté míry je to logické - je ve volbě nováček, jeho protivníka Václava Klause je narozdíl od něj možné považovat za takříkajíc mazáka. Navíc prakticky celou dobu po listopadu 1989 se pohyboval ve vrcholné politice a veřejnost a média tedy mohou mít za to, že o něm "vědí všechno".
Při srovnání zájmu o oba kandidáty a toho, co o nich zaznívá, je ovšem těžké bránit se pocitu jisté asymetrie. Minulost Jana Sokola je propírána vskutku detailně, například v souvislosti se zpochybněním jeho vysokoškolského diplomu, na který přišla řeč například i v Sedmičce na TV Nova.
Při hovorech o tom, jak si Jan Sokol dodělával vysokou školu po více jak dvacetiletém přerušení, se ovšem už neuvádí, že během těch dvaceti let patřil k předním československým odborníkům na výpočetní techniku.
Jeho význam paradoxním způsobem uznal i komunistický režim, který si ho cenil tak, že ho nechal pracovat v oboru i jako signatáře Charty 77.
Akademická kariéra Václava Klause bližšímu zkoumání podrobena nebyla, čímž nenaznačujeme, že je s ní nutně něco v nepořádku. Nicméně jistý nepoměr zájmu je tu evidentní.
Podobně detailně se zkoumají názory Jana Sokola na všechno možné - prezident prý musí být pod drobnohledem. Místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf si v Nedělní partii na Primě dokonce pohrával s myšlenkou, že v případě prezidentských kandidátů by se měly zveřejňovat i informace o rodičích a snad i prarodičích.
Vzhledem ke zkušenostem s "kádrovou praxí" minulého režimu je vidět, že komunistická strana se skutečně vrací ke kořenům. Na druhou stranu národovecký zápal funkcionářů KSČM vždy překvapí - koneckonců zastupují stranu, v níž podmínkou členství býval až rituálně projevený souhlas s cizí vojenskou okupací země.
Stanoviska Václava Klause se pod ten drobnohled opět nedostávají, čímž média posilují jeho obraz muže z jednoho kusu bez nějakých velkých rozporů. Z jeho strany by byla bláhovost, kdyby tuto svou image nějak nabourával, drží se proto zpátky a k veřejnosti příliš nepromlouvá.
Situace, kdy proti sobě stojí rozporný Sokol a jednolitý Klaus, mu musí vyhovovat. A té situaci přizpůsobil i svou předvolební taktiku.
Václav Klaus se tedy chová rozumně - ve chvíli, kdy se každé slovo prezidentských kandidátů desetkrát převažuje, těmi slovy šetří. Otázka ovšem je, proč se jeho taktice přizpůsobují i ostatní a především média. |
|  |  |  |  |  | | Akciové trhy: 00:52 GMT | | FTSE | 6406.80 | -11.00 | | Dow Jones | 12525.7 | -48.11 | | Nasdaq | 2467.70 | -9.91 | | FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min |
|