| středa 13. listopadu 2002, 10:00 SEČ | | Nemožně na neschopenky | 
| Daniel Kaiser
Není těžké uhádnout, proč ministra Škromacha tolik zneklidňuje marodění. Nemocenská se často zneužívá a všechno to musí zaplatit stát.
 |  |  |  |  | | | Způsob vyplácení nemocenských dávek si přímo říká o reformu. | |  |  | |  | Hodně pacientů onemocní po domluvě se zaměstnavatelem - tomu se třeba zrovna nedaří, má problémy s odbytem zboží, práce stojí.
Když tedy pošle zaměstnance marodit, stát vlastně místo něj platí mzdu a pojišťovna zdravotní pojištění.
Podezření vyřknuté včera ministrem Škromachem se nedá odbýt jako výpad zasloužilého odboráře proti kapitalistům.
Potvrzuje ho například i pražský Liberální institut - podle odhadu této prokapitalistické organizace by bez fingovaných neschopenek vyskočila tuzemská nezaměstnanost z dnešních devíti na deset procent.
Ministr předpokládá, že šéf si svého dělníka pohlídá spíš. Půjde přece o jeho peníze a ulejváka odhalí spíš nadřízený, který ho dobře zná, než doktor, pro kterého je jen jedním z mnoha pacientů.
Jenže ministrova úvaha má i slabá místa. Za prvé: kdyby zaměstnavatel platil nemocenskou prvních sedm nebo deset dní nemoci, jak navrhuje Škromach, většinu podvodných zaměstnavatelů by to asi neodradilo.
Češi marodí nejvíc a nejdéle v celé Evropě (Český statistický úřad v červnu spočítal, že průměrná neschopenka trvá 29 dní), proto se podnikateli vymyšlená neschopenka většinou pořád vyplatí.
Za druhé - je to nápad v pravém slova smyslu asociální. Škromach do politiky přišel z odborů, to už si nepamatuje, že člověk občas onemocní i doopravdy? Co když má strach o místo a nechce si rozházet šéfa?
A tím se dostáváme k třetí námitce: zaměstnavatelé nebudou mít chuť hradit nemocenskou a není se jim co divit. Už teď platí dost za to, že vůbec někoho smějí zaměstnat.
Průměrná mzda dělá patnáct tisíc, to je ale svým způsobem klamné číslo. Pro zaměstnance znamená příjem jedenácti tisíc čistého, pro jeho zaměstnavatele náklady více než 20 tisíc korun.
K patnácti tisícům totiž ještě na sociálním a zdravotním pojištění platí dalších pět tisíc. Podnikatelům proto ministrův plán musí znít jako další Jobova zpráva.
V jednom má ministr pravdu: způsob vyplácení nemocenských dávek si přímo říká o reformu. Lékařům, zaměstnancům i zaměstnavatelům mohou být podvody s nemocenskými celkem lhostejné.
Zájem na tom, aby se přestalo podvádět, má stát, který platí nemocenskou, a pojišťovny, které platí ošetření a léky.
Pojišťovna by nemocenskou klidně zvládla vyplácet sama, může si dohlédnout i na doktory, kteří neschopenky píší podezřele často.
Ministr Škromach to společenství zájmů zatím přehlíží. Místo toho se zabývá činností, jež má v jeho úřadu dlouhou tradici - totiž vymýšlením nápadů, jak zdražit práci a rozšířit tak řady nezaměstnaných. |
|  |  |  |  |  | | Akciové trhy: 00:42 GMT | | FTSE | 6406.80 | -11.00 | | Dow Jones | 12525.7 | -48.11 | | Nasdaq | 2467.70 | -9.91 | | FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min |
|