BBCi Home PageBBC World NewsBBC SportBBC World ServiceBBC WeatherBBC A-Z
SEARCH THE BBC SITE
 
Zprávy
Svět
ČR
Británie
Přehledy tisku
Analýza
Anglicky s BBC
Dobré ráno
Zprávy
Svět o páté
Svět o šesté
Interview
Frekvence
Programy
Kontakt
Pomoc
Redakce
Learning English
BBC Russian.com
BBC Spanish.com
BBC Arabic.com
BBC Chinese.com
 Zprávy: ČR
pondělí 26. srpna 2002, 15:58 SEČ
Povodňový týden
Vláda předběžně odhadla škody po záplavách na 60 až 90 miliard
Vláda předběžně odhadla škody po záplavách na 60 až 90 miliard

Adam Drda

Česká vláda pořídila hned na začátku minulého týdne hrubý odhad škod, které způsobily záplavy. Bude to prý "něco mezi šedesáti až devadesáti miliardami korun".

Ta částka vypadá bezmála děsivě, média s ní běžně operují, ale asi není dobré brát ji zatím příliš vážně.

Premiér Vladimír Špidla se dlouho bránil sdělování konkrétních údajů, s tím, že je příliš brzy. Teď se ukazuje, že dobře věděl, co dělá a že asi měl četným žádostem o zveřejnění čísel ještě nějakou dobu odolávat.

Oznámený prozatímní výsledek škod se svou třicetimiliardovou tolerancí totiž nápadně podobá slavnému určování příchodu Járy Cimrmana do obce Liptákov, který se určoval tuším metodou rozboru radioaktivního uhlíku na Cimrmanových botách, a došlo se k závěru, že génius dorazil "v roce 1880 plus minus dvě stě let. Pokud to ovšem byly jeho boty."

Nelehké vyčíslení škod

V pondělí mohla mít vláda jen velice mlhavou přestavu o rozsahu škod, protože vycházela z předběžných informací od jednotlivých regionů a v těch se škody teprve počítaly a dosud počítají. Ale i kdyby už byly odhadnuty, stejně není zcela jasné, co všechno vlastně jde výhradně na vrub povodní.

 Škody z povodní pochopitelně nelze podceňovat, jsou obrovské. Zároveň však nemá smysl propadat panice a přestat hledět "na nějakou tu miliardu", což je pokušení, které sebou živelné pohromy vždycky nesou. 
Typickým příkladem jsou silnice. Velká voda řadu z nich zničila a teď je třeba zbudovat nové. Jenomže spousta českých silnic byla v katastrofálním stavu a tak jako tak by musely postupně projít rekonstrukcí. Totéž platí pro některé železniční tratě, inženýrské sítě nebo zchátralé budovy, které padly za oběť vodě v první řadě.

Když už se operuje těmi vysokými čísly, jsou tu i další nejasnosti. Například se neví, co všechno vlastně musí nenávratně zaplatit stát a jak své závazky splní pojišťovny - prý by od nich měly přijít zhruba dvě desítky miliard.

Neví se, kolik lidí využije zvýhodněných půjček a kolik peněz a jakým způsobem budou splácet. Neví se rovněž, jaké výše nakonec dosáhne masivní zahraniční pomoc, ani kolik přinesou sbírky humanitárních organizací.

Škody z povodní pochopitelně nelze podceňovat, jsou obrovské. Zároveň však nemá smysl propadat panice a přestat hledět "na nějakou tu miliardu", což je pokušení, které sebou živelné pohromy vždycky nesou.

Seriózní vyčíslení zkrátka potrvá měsíce a znamená úmornou práci stovek účetních a ekonomů.

Notorické reakce

Opoziční Občanská demokratická strana se v otázkách záplav příliš neprojevuje. Její předseda Václav Klaus nicméně v článku pro Mladou frontu Dnes varoval:

"Nesmí se stát, aby se povodně staly výmluvou pro všechno možné i nemožné, aby nás strhly do masivního zadlužení".

Byla by to vcelku racionální starost, kdyby ji Klaus neopentlil nevěrohodným útokem na vládu, respektive na lidi, které zapomněl jmenovat a kteří prý "zneužívají katastrofu k vlastnímu prospěchu".

Od profesora ekonomie by čtenář čekal věcný tón, návrh, jak se má stát v daném případě zachovat, případně upozornění na slabá místa vládního postupu. Klaus však pouze seskupil několik notoricky známých nekonkrétních frází jako nesmíme připustit nešťastný zásah do lidské svobody, zvýšení pravomocí státu v naší společnosti.

 Representanti KSČM opět dosvědčili, že pořád ještě vězí v předlistopadových dobách, když se místopředseda Vlastimil Balín obul do zahraniční pomoci. 
Škoda. Navíc přehlédl, že vláda zatím nechce prohlubovat rozpočtový schodek, zavádět povodňovou daň ani nemá v úmyslu vydávat záplavové dluhopisy. Naopak prý hodlá odstoupit od nákupu nadzvukových letadel a škody hradit z privatizačních příjmů, například chce použít 55 miliard získaných prodejem Českého Telecomu.

Je pravda, že kabinet Vladimíra Špidly bude v příštím roce podle všeho vládnout s rekordním deficitem a že zatím předložil jen náznak plánu, jak zadlužení snižovat, v zájmu spravedlnosti je nicméně třeba přiznat, že povodně finančně nezneužívá a zadlužení nezvyšuje.

Když už mluvíme o opozičních stranách, sluší se udělat krátkou zastávku u KSČM. Její representanti totiž ve čtvrtek opět dosvědčili, že pořád ještě vězí v předlistopadových dobách, když se místopředseda KSČM Vlastimil Balín obul do zahraniční pomoci.

Západní státy a zejména USA ji prý posílají málo, jenom proto, aby si zlepšily image, což jim čeští demokratičtí politici baští a celý ten podfuk pomáhají propagovat...

V třetí nejsilnější straně zjevně vládne nevděk a stará rudá zásada "kdo do tebe chlebem, ty do něj kamenem".

Nepromyšlené povodňové návrhy

O některých vládních či úředních úmyslech se v médiích pečlivě informuje, ale málo kriticky diskutuje. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach například oznámil, že by na odklízení povodňových škod mohli být nasazeni nezaměstnaní a mladí muži, kteří místo vojny vykonávají civilní službu.

V případě civilkářů asi není o čem mluvit, pokud jsou skutečně zapotřebí. Nápad nasadit nezaměstnané má však nepříjemné rysy populismu - vychází vstříc nesmyslnému většinovému přesvědčení, že člověk bez práce je notorický flákač, s nímž lze manipulovat dle potřeby.

 Nouzový stav vůbec působí na psychiku některých politiků poměrně neblaze a svádí je k jakémusi "vojenskému radikalismu". 
Nezaměstnaní by podle Škromacha měli dostat na vybranou: buď půjdou odklízet škody za průměrný plat, nebo přijdou o podporu. Jenomže člověk, který přišel o práci, neztratil spoustu dalších povinností, které nelze změnit ze dne na den: má děti, o něž se stará, má osobní závazky, má rodinu, jejíž fungování nelze bezohledně narušovat.

Stát může jen těžko rychle a spravedlivě posoudit, zda někdo nejde odklízet bahno, protože se mu nechce - nebo zda někdo naopak z objektivních důvodů nemůže, protože má třeba rozjednanou práci, o niž stojí, ale má ji přislíbenou až za nějakou dobu a dost dobře nejde, aby se smluvně uvázal někde jinde.

Dále by se stát musel zabývat věkem nezaměstnaných, jejich zdravotním stavem, musel by rovněž pečlivě zvážit, zda lze nějakou skupinu lidí posílat jen tak na práci, při níž hrozí infekce a která vůbec obnáší zvýšené riziko.

Nakonec z toho všeho vychází otázka, zda je vůbec efektivní takové opatření vyhlašovat, nadto ve chvíli, kdy Češi projevili obrovskou míru solidarity a pomáhají si dobrovolně, což je pro společnost tisíckrát prospěšnější než státní direktivy.

Nouzový stav vůbec působí na psychiku některých politiků poměrně neblaze a svádí je k jakémusi "vojenskému radikalismu".

Pražský primátor Igor Němec například chce, aby lidé, kteří napoprvé neuposlechli evakuační nařízení a hasiči se pro ně později museli vracet, platili zásah záchranářů ze svého.

Primátor dokonce razí termín "komerční evakuace". Opět to vypadá líbivě a opět je to necitlivé a prakticky neproveditelné: bude někdo skutečně pokutovat třeba důchodkyni, která byla v šoku, jednala zkratovitě a odmítala opustit "bezpečí domova"?

Víra v podzemní stavbu socialismu

Kdyby člověk soudil podle stránek denního tisku, dospěl by k závěru, že hlavní obětí záplav je pražské metro. Voda ho zdevastovala natolik, že to v hlavním městě zřejmě na dlouho ochromí dopravu, rekonstrukce má stát dvě miliardy.

 Odkud se proboha bere dojemná víra desítek lidí, že stavba, budovaná za hlubokého socialismu, nemůže mít zásadní vady? 
Policie začíná vyšetřovat, zda škody v metru nemají konkrétního viníka, zda Dopravní podnik udělal všechno, co v kritické situaci udělat měl. Zjednodušeně řečeno, nikomu se nechce věřit, že by podzemní stavba, opatřená sérií vodotěsných vrat a legendou o protiatomové ochraně a téměř nejbezpečnějším místě republiky zkolabovala "sama od sebe".

Neodborník to nedovede posoudit, ale jedna věc je zarážející, navzdory zmatku, který pravděpodobně panoval v pražském krizovém štábu: Odkud se proboha bere dojemná víra desítek lidí, že stavba, budovaná za hlubokého socialismu, nemůže mít zásadní vady?

Metro nestavěly zázračné bytosti z vesmíru, ale české podniky, které se při stavbách obytných domů, továren či elektráren dopouštěly neuvěřitelného šlendriánu. Lze sice doufat, že to u podzemní dráhy bylo jiné, ale nedá se na to automaticky spoléhat.
Další informace:
 
 
19. srpna 2002
Týden velké vody
Zprávy BBC:
 
 
ČEZ sníží cenu elektřiny pro domácnosti
Policie znovu otevře případy sebevražd
OSN pokárala ČR za diskriminaci Romů
Stávka podle odborů úspěšná
Jednání o finanční reformě
Schůzka k návrhu evropské ústavy
Špidla proti Centru pro vyhánění
Zemřel Pavel Tigrid
Cena GLOBArt pro Havla
ČR řeší demografické problémy
Změny provozu hraničních přechodů
Petice za Nové Heřminovy
Požár v klášteře v Kladrubech
Hejtmani žádají rezignaci Součkové
Ministrem spravedlnosti bude navržen Čermák
Klaus jmenoval Lastoveckou
15 zraněných po srážce vlaku s nákladním autem
Schůzka Sobotka-Hojdar
Ombudsman kritizuje dálnici D8
Lékaři chtějí společný protest
 
Akciové trhy:  00:39 GMT
FTSE6406.80-11.00
Dow Jones12525.7-48.11
Nasdaq2467.70-9.91
FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min
 POČASÍ
 

 
redakce@bbc.co.uk
 
 
 
BBC Copyright Nahoru ^^BBC News in 43 languages >
 
Zprávy | Svět | Británie | Česká republika
Přehledy tisku | Analýza | Fórum
Anglicky s BBC
 
 
Redakce | Programy | Kontakt | Pomoc 
 
 
© BBC Czech, Bush House, Strand, London WC2B 4PH, UK