|
Blairova vláda utrpěla v parlamentu první porážku | |||||||||||||||||||||||||||
Před týdnem se při hlasování o protiteroristickém zákoně v britském parlamentu scvrkla labouristická většina 66 poslanců na jediný hlas. Ve středu 9. listopadu se už zhroutila úplně. Premiér Tony Blair tak utrpěl první porážku v hlasování v dolní komoře parlamentu za osm let své vlády. Proti vládnímu návrhu protiteroristického zákona a především proti prosazované době vazby pro lidi podezřelé z terorismu hlasovalo spolu s opozicí i 49 labouristických, tedy vládních poslanců. Důkaz Blairovy slabosti? Britská opozice, konzervativci i liberální demokraté to považují za jasný důkaz slabé Blairovy pozice. Premiér by prý měl zvážit své setrvání v úřadě. Blair ovšem možnost rezignace odmítl, stejně jako to, že by hlasování bylo důkazem jeho slabosti. "V dolní sněmovně máme většinu a dokazujeme to každý den. Neodkázali jsme to jen na jednom problému." "Ale v politice někdy musíte jít a předložit lidem to, co považujete za správné. A já opravdu silně cítím, že tohle není ani tak návrh vlády jako návrh policie, která musí čelit novému druhu terorismu." "Někteří konzervativní poslanci mluvili o policejním státě. Ale tenhle stát se snaží zemi ochránit před terorismem," řekl po hlasování Tony Blair. Problém nyní pro vládu spočívá v tom, že si nemůže být plně jista podporou vlastních poslanců ani v jiných připravovaných kontroverznějších zákonech a navrhovaných reformách, například školství, zdravotnictví či penzijního systému. A také analytici se shodují na tom, že Blairova pozice je výrazně oslabena a že trhlinu má nyní i jeho záměr setrvat v čele vlády až do roku 2009. Tlak v souvislostech Prohra v jednom hlasování však rozhodně neznamená, že by mělo následovat okamžité odstoupení premiéra.
Tony Blair do tohoto vládního návrhu vložil velkou osobní aktivitu, snažil se ho prosadit silou i přes nesouhlas řady vládních poslanců. Ze zahraničních cest dokonce na hlasování povolal ministry Gordona Browna a Jacka Strawa, ve sněmovně byli rovněž nemocní poslanci. To, že premiérovi jeho záměr přes to všechno neprošel, vykládají odpůrci jako jasný důkaz upadající premiérské autority. "Pokud si za sebou nedokáže sešikovat poslance, když má v parlamentu většinu šedesáti šesti hlasů, tak je s jeho autoritou a odhadem situace něco zásadně v nepořádku," myslí si poslanec Liberální strany Simon Hughes. Na kritiku je třeba pohlížet v souvislostech. Roli hraje tlak na to, aby Blair jasně řekl, kdy předá nástupnictví ve straně i v čele vlády současnému ministru financí Gordonu Brownovi. Ve hře je rovněž hlasování o jiné části protiteroristické legislativy, která o týden dříve v parlamentu prošla jen o jediný hlas. A ve stejné době Blair přijal i rezignaci svého blízkého spolupracovníka Davida Blunketta z postu ministra práce a penzí, přestože se za něj před tím postavil. Test vlastní síly Za hlavní příčinu pro vládu drtivé porážky lze ale považovat zásadní nesouhlas s příliš dlouhou dobou vazby pro podezřelé z terorismu bez toho, aby do případu mohl zasáhnout soudce. Odpor proti vládě je však do značné míry i odporem proti osobě premiéra, a to i mezi částí vládních poslanců. Poslanci včera místo 90denní vazby pro lidi podezřelé z terorismu schválili prodloužení maximální doby na dvojnásobek, tedy na 28 dní. Což bylo maximum, které si určili opoziční konzervativci. Odhaduje se, že Blairovi nezbude nic jiného než zmírnit svůj mocenský přístup k vlastním poslancům. Bude s nimi muset určité sporné návrhy více projednávat; dá se očekávat, že bude muset více než dříve přistupovat ke kompromisům. Blairovi straničtí odpůrci si tak včera otestovali vlastní sílu. | SOUVISEJÍCÍ ZPRÁVY Tony Blair odmítl výzvy k rezignaci10. listopadu 2005 | Británie Blair prohrál své první hlasování od roku 199709. listopadu 2005 | Británie Britská vláda trvá na 90denní bezpečnostní vazbě08. listopadu 2005 | Británie Blair pro úpravy protiteroristického zákona07. listopadu 2005 | Británie | |||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||