Daniel Kaiser Londýn

Jack Straw oznámil, že Británie pozastavuje ratifikaci euroústavy

Český prezident Václav Klaus ji bez okolků prohlásil za mrtvou a podobné hlasy se celý minulý týden ozývaly i z Londýna.

Před poslanci vystoupil ministr zahraničí Jack Straw, který měl původně zákon o referendu k ústavě předložit do druhého čtení.

Oznámil však, že britská vláda pozastavuje plány na britské referendum o Evropské ústavě, které se mělo původně konat v prvním pololetí příštího roku.

"Evropská ústava je vlastnictvím Evropské unie jako celku a konečné rozhodnutí, jak s ní naložit a jak současnou situaci vyřešit, bude záviset na představitelích členských zemí, kteří se sejdou příští týden v Bruselu," uvedl britský ministr.

"Dokud nebudou známy veškerého následky francouzského a nizozemského odmítnutí, nebude se parlament chystaným zákonem o referendu zabývat," dodal Straw.

Kam patří mrtvola

Pouze z ohledu na partnery v Evropské unii se Straw vyhnul tomu, aby zákon definitivně stáhl.

Po těch dvou referendech je ústava opravdu minulostí Kenneth Clarke, Konzervativní strana

Že je ústava mrtvá, tedy oficiálně neřekl - ale už před tím to za něj dělá spousta lidí, jako třeba vládní poslanec Ian Davidson, který prohlásil, že na zemi se povaluje mrtvola s nadvakrát proklátým srdcem.

Stejně mluví předák proevropského křídla v Konzervativní straně Kenneth Clarke:

"Po těch dvou referendech je ústava opravdu minulostí. Odešla tam, kde končí smlouvy, které nejsou schváleny, totiž do historie."

A na tom se s Clarkem shodne snad celá politická Británie.

Dva proti jednomu

Rozhodnutí Britů dát ústavu k ledu vadí francouzskému prezidentu Jacquesu Chirakovi a německému kancléři Gerhardu Schröderovi, kteří se v sobotu radili v Berlíně.

Chirac a Schröder se sešli a mluvili o dalším osudu euroústavy

Ostatní členské země vyzvali, aby v procesu přijímání ústavy pokračovaly.

V Londýně panuje obecná shoda, že hlavním terčem výzvy jsou Britové. Blair má s oběma politiky napjaté a v těchto dnech ještě napjatější vztahy.

I proto v neděli evropský komisař pro obchod a bývalý člen Blairovy vlády Peter Mandelson na Blaira apeloval, aby až do summitu unie, který bude za deset dní v Bruselu, nic nepodnikal.

"Teď bych si přál, aby britská vláda počkala do příštího týdne, sedla si se svými partnery a domluvila se s nimi, co dál."

Solidarita za trest

Jenže na podobné rady už je pozdě. Britové na jedné a Francouzi s Němci na druhé straně se teď ocitli v otevřeném sporu.

V Londýně spolehlivě zaznamenali výzvu Chiraka a Schrödera, aby zvedli svůj členský příspěvek do bruselské kasy (v roce 1984 si Margaret Thatcherová prosadila jeho výrazné zmenšení).

Teď bych si přál, aby britská vláda počkala do příštího týdne, sedla si se svými partnery a domluvila se s nimi, co dál Peter Mandelson

Němci to doprovodili poznámkou, že každý člen unie by měl přinést oběť na oltář evropské solidaritě. A Britové celou věc samozřejmě chápou jako odvetu za svůj nesentimentální přístup k projektu ústavy.

Blair je ochoten se britské úlevy na odvodech do Bruselu vzdát, ovšem pouze za podmínky, že se celý unijní rozpočet zreformuje, tedy hlavně že se zmenší dotace evropským zemědělcům.

O tom ale zase nechtějí ani slyšet Francouzi, hlavní příjemci zemědělských dotací.

Blair, advokát Turků

Británie příští měsíc přebírá předsednictví Evropské unie.

Navzdory výzvám euroskeptických komentátorů chopit se příležitosti a dát evropským národům v unii víc svobody zřejmě Blairova agenda zdaleka tak ambiciózní nebude.

Bude především chtít nechat otevřené dveře Turecku a začít s ním v říjnu slíbená jednání o vstupu, která se nelíbí Francii.

Co se týče ústavy a spekulací, že by se některé její části uvedly do života prostou dohodou vlád, připustil Blair zatím jen větší možnosti pro národní parlamenty vyjadřovat se k návrhům zákonů, které vznikají v Bruselu.

To je opět spíš nástroj na oslabení evropské integrace a Paříž s Berlínem z toho opět nebudou nadšené.